emacs/etc/TUTORIAL.cs

Copyright (c) 1985 Free Software Foundation, Inc;  podm<EFBFBD>nky viz na konci.
Do <EFBFBD>e<EFBFBD>tiny p<EFBFBD>elo<EFBFBD>il Milan Zamazal <pdm@zamazal.org>.

M<EFBFBD>te p<EFBFBD>ed sebou tutori<EFBFBD>l k Emacsu.

P<EFBFBD><EFBFBD>kazy Emacsu obecn<EFBFBD> vyu<EFBFBD><EFBFBD>vaj<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu CONTROL (ob<EFBFBD>as ozna<EFBFBD>ovanou CTRL nebo
CTL) nebo kl<EFBFBD>vesu META (ob<EFBFBD>as ozna<EFBFBD>ovanou EDIT nebo ALT).  Abychom tyto n<EFBFBD>zvy
nemuseli st<EFBFBD>le ps<EFBFBD>t v pln<EFBFBD>m zn<EFBFBD>n<EFBFBD>, budeme pou<EFBFBD><EFBFBD>vat n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> zkratky:

 C-<chr>  znamen<EFBFBD> p<EFBFBD>idr<EFBFBD>et kl<EFBFBD>vesu CONTROL a stisknout znak <chr>.
          Tedy C-f znamen<EFBFBD>: p<EFBFBD>idr<EFBFBD>te kl<EFBFBD>vesu CONTROL a stiskn<EFBFBD>te f.
 M-<chr>  znamen<EFBFBD> p<EFBFBD>idr<EFBFBD>et kl<EFBFBD>vesu META, EDIT nebo ALT a stisknout <chr>.
          Pokud <EFBFBD><EFBFBD>dnou z kl<EFBFBD>ves META, EDIT ani ALT nem<EFBFBD>te, tak m<EFBFBD>sto toho
          stiskn<EFBFBD>te a pus<EFBFBD>te kl<EFBFBD>vesu ESC a pot<EFBFBD> <chr>.  Kl<EFBFBD>vesu ESC budeme
          zna<EFBFBD>it <ESC>.

D<EFBFBD>le<EFBFBD>it<EFBFBD> pozn<EFBFBD>mka: pr<EFBFBD>ci s Emacsem ukon<EFBFBD><EFBFBD>te stiskem C-x C-c (dva znaky).
Znaky ">>" na lev<EFBFBD>m okraji zna<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>sta, kde si m<EFBFBD>te vyzkou<EFBFBD>et p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad:
<<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>>
>>  Nyn<EFBFBD> stiskn<EFBFBD>te C-v (view next screen) pro posun na dal<EFBFBD><EFBFBD> obrazovku.
        (Sm<EFBFBD>le do toho, prove<EFBFBD>te to p<EFBFBD>idr<EFBFBD>en<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy CONTROL a stiskem v.)
	Od t<EFBFBD>to chv<EFBFBD>le byste toto m<EFBFBD>li prov<EFBFBD>d<EFBFBD>t kdykoliv do<EFBFBD>tete zobrazenou
        obrazovku.

V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e p<EFBFBD>i posuvu obrazovek v<EFBFBD>dy z<EFBFBD>st<EFBFBD>vaj<EFBFBD> zobrazeny dva <EFBFBD><EFBFBD>dky
z p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD> obrazovky; to poskytuje ur<EFBFBD>itou n<EFBFBD>vaznost p<EFBFBD>i postupn<EFBFBD>m
<EFBFBD>ten<EFBFBD> textu.

Prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>c, kterou pot<EFBFBD>ebujete v<EFBFBD>d<EFBFBD>t, je jak se v textu pohybovat
z jednoho m<EFBFBD>sta na druh<EFBFBD>.  U<EFBFBD> v<EFBFBD>te, jak se posunout o jednu obrazovku
vp<EFBFBD>ed, pomoc<EFBFBD> C-v.  K p<EFBFBD>echodu o obrazovku zp<EFBFBD>t pou<EFBFBD>ijte M-v
(p<EFBFBD>idr<EFBFBD>te kl<EFBFBD>vesu META a stiskn<EFBFBD>te v nebo stiskn<EFBFBD>te <ESC>v, jestli<EFBFBD>e
nem<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dnou z kl<EFBFBD>ves META, EDIT nebo ALT).

>>  Zkuste stisknout M-v a pak C-v, n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t to zopakujte.


* SHRNUT<EFBFBD>
---------

K prohl<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> obrazovkov<EFBFBD>ch str<EFBFBD>nek jsou u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy:

	C-v	Posun o obrazovku vp<EFBFBD>ed
	M-v	Posun o obrazovku zp<EFBFBD>t
	C-l	Smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> obrazovky a znovuzobrazen<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho textu,
		 p<EFBFBD>itom se text pod kurzorem p<EFBFBD>esune ke st<EFBFBD>edu obrazovky.
		 (Jedn<EFBFBD> se o CONTROL-L a ne CONTROL-1.)

>> Najd<EFBFBD>te kurzor a zapamatujte si, jak<EFBFBD> text je kolem n<EFBFBD>j.
   Pak stiskn<EFBFBD>te C-l.
   Najd<EFBFBD>te kurzor znovu a v<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e je kolem n<EFBFBD>j tent<EFBFBD><EFBFBD> text.


* Z<EFBFBD>KLADN<EFBFBD> OVL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD> KURZORU
---------------------------

Pohyb mezi obrazovkami je u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>, ale jak se p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD>te na konkr<EFBFBD>tn<EFBFBD>
m<EFBFBD>sto v textu na obrazovce?

Je toho mo<EFBFBD>no dos<EFBFBD>hnout n<EFBFBD>kolika zp<EFBFBD>soby.  Nejz<EFBFBD>kladn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>m zp<EFBFBD>sobem je
pou<EFBFBD>it<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> C-p, C-b, C-f a C-n.  Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> z t<EFBFBD>chto p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> p<EFBFBD>esune
kurzor na obrazovce o jeden <EFBFBD><EFBFBD>dek nebo sloupec v dan<EFBFBD>m sm<EFBFBD>ru.
Zde je tabulka zn<EFBFBD>zor<EFBFBD>uj<EFBFBD>c<EFBFBD> sm<EFBFBD>r posuvu kurzoru vyvolan<EFBFBD> t<EFBFBD>mito <EFBFBD>ty<EFBFBD>mi
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy:
 
			  P<EFBFBD>edchoz<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek, C-p
				  :
				  :
      Dozadu, C-b .... Moment<EFBFBD>ln<EFBFBD> pozice kurzoru .... Dop<EFBFBD>edu, C-f
				  :
				  :
			 N<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek, C-n

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na prost<EFBFBD>edn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek tohoto diagramu pomoc<EFBFBD>
   C-n nebo C-p.  Potom stiskn<EFBFBD>te C-l, abyste na obrazovce vid<EFBFBD>li cel<EFBFBD>
   diagram vycentrov<EFBFBD>n.

Pravd<EFBFBD>podobn<EFBFBD> se v<EFBFBD>m budou tyto p<EFBFBD><EFBFBD>kazy snadno pamatovat podle
po<EFBFBD><EFBFBD>te<EFBFBD>n<EFBFBD>ch p<EFBFBD>smen anglick<EFBFBD>ch n<EFBFBD>zv<EFBFBD>: P jako previous (p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>),
N jako next (n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>), B jako backward (zp<EFBFBD>t), F jako forward (vp<EFBFBD>ed).
Jsou to z<EFBFBD>kladn<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro pohyb kurzoru a budete je pou<EFBFBD><EFBFBD>vat
neust<EFBFBD>le, tak<EFBFBD>e by bylo velmi vhodn<EFBFBD>, kdybyste se je te<EFBFBD> nau<EFBFBD>ili.

>> Prove<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t C-n, abyste kurzor p<EFBFBD>esunuli na tento <EFBFBD><EFBFBD>dek.

>> Posu<EFBFBD>te kurzor dovnit<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku pomoc<EFBFBD> n<EFBFBD>kolika C-f a pak nahoru stiskem C-p.
   Pozorujte, co C-p d<EFBFBD>l<EFBFBD>, kdy<EFBFBD> je kurzor uprost<EFBFBD>ed <EFBFBD><EFBFBD>dku.

Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek textu kon<EFBFBD><EFBFBD> znakem nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku, kter<EFBFBD> jej odd<EFBFBD>luje od <EFBFBD><EFBFBD>dku
n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ho.  Znakem nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku by m<EFBFBD>l b<EFBFBD>t ukon<EFBFBD>en i posledn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek
souboru (p<EFBFBD>esto<EFBFBD>e to Emacs nevy<EFBFBD>aduje).

>> Vyzkou<EFBFBD>ejte C-b na za<EFBFBD><EFBFBD>tku <EFBFBD><EFBFBD>dku.  Kurzor by se m<EFBFBD>l p<EFBFBD>esunout na konec
   p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku, nebo<EFBFBD> jej t<EFBFBD>m p<EFBFBD>esunete p<EFBFBD>es znak nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.

C-f funguje analogicky jako C-b, tj. na konci <EFBFBD><EFBFBD>dku dojde k p<EFBFBD>esunu na
dal<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.

>> Prove<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolik C-b, tak<EFBFBD>e uvid<EFBFBD>te, kde se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> kurzor.
   Pak prov<EFBFBD>d<EFBFBD>jte C-f, abyste se vr<EFBFBD>tili na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.
   Pak prove<EFBFBD>te je<EFBFBD>t<EFBFBD> jednou C-f, abyste se p<EFBFBD>esunuli na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>
   <EFBFBD><EFBFBD>dek.

Kdy<EFBFBD> kurzorem p<EFBFBD>ejdete p<EFBFBD>es horn<EFBFBD> nebo doln<EFBFBD> okraj obrazovky, posune se
text za p<EFBFBD><EFBFBD>slu<EFBFBD>n<EFBFBD>m okrajem na obrazovku.  Tato vlastnost se naz<EFBFBD>v<EFBFBD>
"scrollov<6F>n<EFBFBD>".  Umo<EFBFBD><EFBFBD>uje p<EFBFBD>em<EFBFBD>stit kurzor na libovoln<EFBFBD> m<EFBFBD>sto v textu,
ani<EFBFBD> by kurzor opustil obrazovku.

>> Zkuste posunout kurzor pod doln<EFBFBD> okraj obrazovky pomoc<EFBFBD> C-n a pozorujte,
   co se stane.

Jestli<EFBFBD>e je posun po znac<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> pomal<EFBFBD>, m<EFBFBD><EFBFBD>ete se pohybovat po
slovech.  M-f (META-f) prov<EFBFBD>d<EFBFBD> posun o slovo vp<EFBFBD>ed a M-b prov<EFBFBD>d<EFBFBD> posun
o slovo zp<EFBFBD>t.

>> Stiskn<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t M-f a M-b.

Pokud se kurzor nach<EFBFBD>z<EFBFBD> uprost<EFBFBD>ed slova, M-f provede p<EFBFBD>esun na konec
tohoto slova.  Nach<EFBFBD>z<EFBFBD>-li se kurzor v meze<EFBFBD>e mezi slovy, M-f provede
p<EFBFBD>esun na konec n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ho slova.  M-b pracuje analogicky v opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m
sm<EFBFBD>ru.

>> Stiskn<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t M-f a M-b prolo<EFBFBD>en<EFBFBD> s C-f a C-b, abyste vid<EFBFBD>li
   v<EFBFBD>sledky p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> M-f a M-b prov<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD>ch z r<EFBFBD>zn<EFBFBD>ch m<EFBFBD>st uvnit<EFBFBD> slov a
   mezi nimi.

V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si analogie mezi C-f a C-b na jedn<EFBFBD> stran<EFBFBD> a M-f a M-b na
stran<EFBFBD> druh<EFBFBD>.  Znaky s kl<EFBFBD>vesou META jsou velmi <EFBFBD>asto vyu<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>ny pro operace
vztahuj<EFBFBD>c<EFBFBD> se k entit<EFBFBD>m definovan<EFBFBD>m jazykem (slova, v<EFBFBD>ty, odstavce),
zat<EFBFBD>mco znaky s kl<EFBFBD>vesou CONTROL pracuj<EFBFBD> na z<EFBFBD>kladn<EFBFBD>ch prvc<EFBFBD>ch
nez<EFBFBD>visl<EFBFBD>ch na tom, co zrovna editujete (znaky, <EFBFBD><EFBFBD>dky, apod.).

Tato analogie plat<EFBFBD> tak<EFBFBD> pro <EFBFBD><EFBFBD>dky a v<EFBFBD>ty: C-a a C-e prov<EFBFBD>d<EFBFBD> p<EFBFBD>esun
na za<EFBFBD><EFBFBD>tek a konec <EFBFBD><EFBFBD>dku, M-a a M-e prov<EFBFBD>d<EFBFBD> p<EFBFBD>esun na za<EFBFBD><EFBFBD>tek a konec
v<EFBFBD>ty.

>> Zkuste n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t C-a a pot<EFBFBD> n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t C-e.
   Zkuste n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t M-a a pot<EFBFBD> n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t M-e.

V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e opakovan<EFBFBD> C-a ned<EFBFBD>l<EFBFBD> nic, zat<EFBFBD>mco opakovan<EFBFBD> M-a v<EFBFBD>dy
prov<EFBFBD>d<EFBFBD> posun o dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>tu. Principu analogie to sice p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD>
neodpov<EFBFBD>d<EFBFBD>, ale p<EFBFBD>esto je toto chov<EFBFBD>n<EFBFBD> mo<EFBFBD>no pova<EFBFBD>ovat za p<EFBFBD>irozen<EFBFBD>.

Pozice kurzoru v textu se tak<EFBFBD> naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "bod" ("point").  Abychom to
parafr<EFBFBD>zovali, kurzor je vid<EFBFBD>t na obrazovce v m<EFBFBD>st<EFBFBD>, kde je bod um<EFBFBD>st<EFBFBD>n
v textu.

Zde je p<EFBFBD>ehled jednoduch<EFBFBD>ch operac<EFBFBD> pro pohyb kurzoru v<EFBFBD>etn<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> pro
pohyb mezi slovy a v<EFBFBD>tami:

	C-f	P<EFBFBD>esun o znak vp<EFBFBD>ed
	C-b	P<EFBFBD>esun o znak zp<EFBFBD>t

	M-f	P<EFBFBD>esun o slovo vp<EFBFBD>ed
	M-b	P<EFBFBD>esun o slovo zp<EFBFBD>t

	C-n	P<EFBFBD>esun na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek
	C-p	P<EFBFBD>esun na p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek

	C-a	P<EFBFBD>esun na za<EFBFBD><EFBFBD>tek <EFBFBD><EFBFBD>dku
	C-e	P<EFBFBD>esun na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku

	M-a	P<EFBFBD>esun zp<EFBFBD>t na za<EFBFBD><EFBFBD>tek v<EFBFBD>ty
	M-e	P<EFBFBD>esun vp<EFBFBD>ed na konec v<EFBFBD>ty

>> Vyzkou<EFBFBD>ejte si te<EFBFBD> n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t v<EFBFBD>echny tyto p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro procvi<EFBFBD>en<EFBFBD>.
   Jsou to nejpou<EFBFBD><EFBFBD>van<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy.

Dal<EFBFBD><EFBFBD> dva d<EFBFBD>le<EFBFBD>it<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro pohyb kurzoru jsou M-< (META men<EFBFBD><EFBFBD>-ne<EFBFBD>),
kter<EFBFBD> provede p<EFBFBD>esun na za<EFBFBD><EFBFBD>tek cel<EFBFBD>ho textu, a M-> (META v<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD>-ne<EFBFBD>),
kter<EFBFBD> provede p<EFBFBD>esun na konec cel<EFBFBD>ho textu.

Na v<EFBFBD>t<EFBFBD>in<EFBFBD> termin<EFBFBD>l<EFBFBD> je "<" nad <EFBFBD><EFBFBD>rkou, tak<EFBFBD>e pro vyvol<EFBFBD>n<EFBFBD> tohoto znaku
mus<EFBFBD>te pou<EFBFBD><EFBFBD>t kl<EFBFBD>vesu Shift.  Na t<EFBFBD>chto termin<EFBFBD>lech je tedy nutno pou<EFBFBD><EFBFBD>t
kl<EFBFBD>vesu Shift i v p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu M-<; bez kl<EFBFBD>vesy Shift byste provedli
M-<EFBFBD><EFBFBD>rka.

>> Zkuste te<EFBFBD> M-< pro p<EFBFBD>esun na za<EFBFBD><EFBFBD>tek tutori<EFBFBD>lu.
   Pou<EFBFBD>ijte pak opakovan<EFBFBD> C-v, abyste se op<EFBFBD>t vr<EFBFBD>tili sem.

>> Zkuste te<EFBFBD> M-> pro p<EFBFBD>esun na konec tutori<EFBFBD>lu.
   Pou<EFBFBD>ijte pak opakovan<EFBFBD> M-v, abyste se op<EFBFBD>t vr<EFBFBD>tili sem.

Kurzor m<EFBFBD><EFBFBD>ete p<EFBFBD>esouvat tak<EFBFBD> pomoc<EFBFBD> kurzorov<EFBFBD>ch kl<EFBFBD>ves (kl<EFBFBD>vesy
se <EFBFBD>ipkami), pokud je v<EFBFBD><EFBFBD> termin<EFBFBD>l m<EFBFBD>.  My v<EFBFBD>ak doporu<EFBFBD>ujeme nau<EFBFBD>it se
C-b, C-f, C-n a C-p, a to ze t<EFBFBD><EFBFBD> d<EFBFBD>vod<EFBFBD>.  Za prv<EFBFBD>, tyto kl<EFBFBD>vesy funguj<EFBFBD>
na v<EFBFBD>ech typech termin<EFBFBD>l<EFBFBD>.  Za druh<EFBFBD>, jakmile jednou z<EFBFBD>sk<EFBFBD>te cvik
v pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu, zjist<EFBFBD>te, <EFBFBD>e pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> t<EFBFBD>chto CTRL znak<EFBFBD> je
rychlej<EFBFBD><EFBFBD> ne<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> kurzorov<EFBFBD>ch kl<EFBFBD>ves (proto<EFBFBD>e nemus<EFBFBD>te p<EFBFBD>esouvat
ruku z psac<EFBFBD> pozice).  Za t<EFBFBD>et<EFBFBD>, zvyknete-li si pou<EFBFBD><EFBFBD>vat tyto CTRL-znak
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, snadno se nau<EFBFBD><EFBFBD>te pou<EFBFBD><EFBFBD>vat jin<EFBFBD> pokro<EFBFBD>il<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro pohyb
kurzoru.

V<EFBFBD>t<EFBFBD>ina p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> Emacsu akceptuje numerick<EFBFBD> argument; ten pro v<EFBFBD>t<EFBFBD>inu
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> slou<EFBFBD><EFBFBD> jako opakova<EFBFBD>.  Po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu zad<EFBFBD>te
prost<EFBFBD>ednictv<EFBFBD>m stisku C-u n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD>ho stiskem p<EFBFBD><EFBFBD>slu<EFBFBD>n<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>slic p<EFBFBD>ed
vyvol<EFBFBD>n<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.  M<EFBFBD>te-li META (nebo EDIT <EFBFBD>i ALT) kl<EFBFBD>vesu, existuje
alternativn<EFBFBD> mo<EFBFBD>nost zad<EFBFBD>n<EFBFBD> numerick<EFBFBD>ho argumentu: p<EFBFBD>idr<EFBFBD>te kl<EFBFBD>vesu META
a stiskn<EFBFBD>te p<EFBFBD><EFBFBD>slu<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slice.  Doporu<EFBFBD>ujeme nau<EFBFBD>it se C-u metodu,
proto<EFBFBD>e ta funguje na jak<EFBFBD>mkoliv termin<EFBFBD>lu.

Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad C-u 8 C-f provede p<EFBFBD>esun o osm znak<EFBFBD> vp<EFBFBD>ed.

V<EFBFBD>t<EFBFBD>ina p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD> numerick<EFBFBD> argument jako opakova<EFBFBD>.  Jist<EFBFBD>
v<EFBFBD>jime<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy jej pou<EFBFBD><EFBFBD>vaj<EFBFBD> jin<EFBFBD>m zp<EFBFBD>sobem.  Mezi tyto v<EFBFBD>jimky pat<EFBFBD><EFBFBD>
C-v a M-v.  Dostanou-li numerick<EFBFBD> argument, posunou obrazovku nahoru
nebo dol<EFBFBD> o odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> po<EFBFBD>et <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> m<EFBFBD>sto obrazovek.  Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad
C-u 4 C-v posune obrazovku o 4 <EFBFBD><EFBFBD>dky.

>> Zkuste te<EFBFBD> stisknout C-u 8 C-v.

To by m<EFBFBD>lo posunout obrazovku o 8 <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> nahoru.  Pokud byste ji cht<EFBFBD>li
posunout zp<EFBFBD>t dol<EFBFBD>, m<EFBFBD><EFBFBD>ete d<EFBFBD>t argument p<EFBFBD><EFBFBD>kazu M-v.

Pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>te-li X Window, m<EFBFBD>li byste m<EFBFBD>t na lev<EFBFBD> stran<EFBFBD> emacsov<EFBFBD>ho okna
vysokou obd<EFBFBD>ln<EFBFBD>kovou oblast, naz<EFBFBD>vanou scrollbar.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete pak text
posouvat klik<EFBFBD>n<EFBFBD>m my<EFBFBD><EFBFBD> na scrollbar.

>> Zkuste stisknout prost<EFBFBD>edn<EFBFBD> tla<EFBFBD><EFBFBD>tko na vrcholu zv<EFBFBD>razn<EFBFBD>n<EFBFBD> oblasti
   uvnit<EFBFBD> scrollbaru.  To by m<EFBFBD>lo text posunout na pozici danou t<EFBFBD>m, jak
   vysoko nebo n<EFBFBD>zko jste kliknuli.

>> Zkuste p<EFBFBD>i stisknut<EFBFBD>m prost<EFBFBD>edn<EFBFBD>m tla<EFBFBD><EFBFBD>tku posouvat my<EFBFBD><EFBFBD> nahoru a
   dol<EFBFBD>.  Uvid<EFBFBD>te, jak se text posouv<EFBFBD> nahoru a dol<EFBFBD> podle toho, jak
   posouv<EFBFBD>te my<EFBFBD><EFBFBD>.


* KDY<EFBFBD> EMACS NEREAGUJE
----------------------

Jestli<EFBFBD>e Emacs p<EFBFBD>estane reagovat na va<EFBFBD>e p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, m<EFBFBD><EFBFBD>ete prob<EFBFBD>haj<EFBFBD>c<EFBFBD>
<EFBFBD>innost bezpe<EFBFBD>n<EFBFBD> zastavit pomoc<EFBFBD> C-g.  Pomoc<EFBFBD> C-g m<EFBFBD><EFBFBD>ete zastavit
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz, jeho<EFBFBD> prov<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> trv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> dlouho.

C-g m<EFBFBD><EFBFBD>ete pou<EFBFBD><EFBFBD>t tak<EFBFBD> pro odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> numerick<EFBFBD>ho argumentu p<EFBFBD><EFBFBD>kazu,
kter<EFBFBD> nechcete dokon<EFBFBD>it.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-u 100 pro vytvo<EFBFBD>en<EFBFBD> numerick<EFBFBD>ho argumentu 100 a pak
   stiskn<EFBFBD>te C-g.  Nyn<EFBFBD> stiskn<EFBFBD>te C-f.  M<EFBFBD>l by b<EFBFBD>t proveden posun
   o pr<EFBFBD>v<EFBFBD> jeden znak, proto<EFBFBD>e jste argument zru<EFBFBD>ili prost<EFBFBD>ednictv<EFBFBD>m
   C-g.

Pokud jste omylem stiskli <ESC>, m<EFBFBD><EFBFBD>ete se jej zbavit pomoc<EFBFBD> C-g.


* DEAKTIVOVAN<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY
----------------------

N<EFBFBD>kter<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy Emacsu jsou "deaktivovan<61>" ("disabled"), aby je
za<EFBFBD><EFBFBD>naj<EFBFBD>c<EFBFBD> u<EFBFBD>ivatel<EFBFBD> nemohli vyvolat n<EFBFBD>hodn<EFBFBD>.

Pokud vyvol<EFBFBD>te n<EFBFBD>kter<EFBFBD> z deaktivovan<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>, Emacs zobraz<EFBFBD> hl<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD>
oznamuj<EFBFBD>c<EFBFBD>, kter<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz to byl, s dotazem, zda chcete tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz
prov<EFBFBD>st.

Pokud opravdu chcete p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vyzkou<EFBFBD>et, stiskn<EFBFBD>te mezern<EFBFBD>k jako odpov<EFBFBD><EFBFBD>
na tuto ot<EFBFBD>zku.  Oby<EFBFBD>ejn<EFBFBD>, jestli<EFBFBD>e nechcete deaktivovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz
prov<EFBFBD>st, odpov<EFBFBD>zte na tuto ot<EFBFBD>zku pomoc<EFBFBD> "n".

>> Stiskn<EFBFBD>te <ESC> : (co<EFBFBD> je deaktivovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz),
   pak na ot<EFBFBD>zku odpov<EFBFBD>zte n.


* OKNA
------

Emacs m<EFBFBD><EFBFBD>e m<EFBFBD>t n<EFBFBD>kolik oken (windows), z nich<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD> zobrazuje sv<EFBFBD>j
vlastn<EFBFBD> text.  Jak v<EFBFBD>ce oken pou<EFBFBD><EFBFBD>vat, objasn<EFBFBD>me pozd<EFBFBD>ji.  Nyn<EFBFBD> chceme
objasnit, jak se zbavit nadbyte<EFBFBD>n<EFBFBD>ch oken a vr<EFBFBD>tit se do z<EFBFBD>kladn<EFBFBD>
jednookenn<EFBFBD> editace.  Je to jednoduch<EFBFBD>:

	C-x 1	Jedno okno (tj. zru<EFBFBD>en<EFBFBD> v<EFBFBD>ech ostatn<EFBFBD>ch oken)

Tedy vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> CONTROL-x n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slic<EFBFBD> 1.  C-x 1 roz<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> okno
obsahuj<EFBFBD>c<EFBFBD> kurzor p<EFBFBD>es celou obrazovku.  Zru<EFBFBD><EFBFBD> to v<EFBFBD>echna ostatn<EFBFBD> okna.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-h k C-f.
   Pozorujte, jak se aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> okno zmen<EFBFBD><EFBFBD> a objev<EFBFBD> se nov<EFBFBD> okno za
   <EFBFBD><EFBFBD>elem zobrazen<EFBFBD> dokumentace k p<EFBFBD><EFBFBD>kazu C-f.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 1 a pozorujte, jak okno s dokumentac<EFBFBD> zmiz<EFBFBD>.


* VKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD> A MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
-------------------

Chcete-li vlo<EFBFBD>it text, prost<EFBFBD> jej napi<EFBFBD>te.  Znaky, kter<EFBFBD> vid<EFBFBD>te,
jako A, 7, *, atd., jsou Emacsem ch<EFBFBD>p<EFBFBD>ny jako text a vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>ny okam<EFBFBD>it<EFBFBD>.
Pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> znaku nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku stiskn<EFBFBD>te <Return> (kl<EFBFBD>vesu Enter).

Posledn<EFBFBD> znak, kter<EFBFBD> jste napsali, m<EFBFBD><EFBFBD>ete smazat stiskem <Delete>.
<Delete> je kl<EFBFBD>vesa, kter<EFBFBD> m<EFBFBD><EFBFBD>e b<EFBFBD>t na kl<EFBFBD>vesnici ozna<EFBFBD>ena "Del".
V n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>padech jako <Delete> slou<EFBFBD><EFBFBD> kl<EFBFBD>vesa "Backspace", av<EFBFBD>ak ne
v<EFBFBD>dy!

Obecn<EFBFBD>ji, <Delete> ma<EFBFBD>e znak bezprost<EFBFBD>edn<EFBFBD> p<EFBFBD>ed moment<EFBFBD>ln<EFBFBD> pozic<EFBFBD>
kurzoru.

>> Prove<EFBFBD>te to te<EFBFBD> -- napi<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolik znak<EFBFBD> a pak je sma<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolika
   stisky <Delete>.  Nebojte se zm<EFBFBD>n v tomto souboru; origin<EFBFBD>ln<EFBFBD>
   tutori<EFBFBD>l se nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>.  Toto je va<EFBFBD>e osobn<EFBFBD> kopie.

Kdy<EFBFBD> se <EFBFBD><EFBFBD>dek textu zv<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> natolik, <EFBFBD>e p<EFBFBD>es<EFBFBD>hne jeden <EFBFBD><EFBFBD>dek obrazovky,
je zobrazen na v<EFBFBD>ce <EFBFBD><EFBFBD>dc<EFBFBD>ch obrazovky.  <EFBFBD><EFBFBD>dek textu, kter<EFBFBD> pokra<EFBFBD>uje na
dal<EFBFBD><EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky, je indikov<EFBFBD>n zp<EFBFBD>tn<EFBFBD>m lom<EFBFBD>tkem ("\") na prav<61>m
okraji obrazovky.

>> Vkl<EFBFBD>dejte text, a<EFBFBD> dos<EFBFBD>hnete prav<EFBFBD>ho okraje, a pokra<EFBFBD>ujte ve vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD>.
   Objev<EFBFBD> se v<EFBFBD>m pokra<EFBFBD>ovac<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.

>> Pou<EFBFBD>ijte <Delete> pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> textu, a<EFBFBD> se <EFBFBD><EFBFBD>dek textu op<EFBFBD>t vejde na
   jeden <EFBFBD><EFBFBD>dek obrazovky.  Pokra<EFBFBD>ovac<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek zmiz<EFBFBD>.

Znak nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku m<EFBFBD><EFBFBD>ete smazat jako kter<EFBFBD>koliv jin<EFBFBD> znak.  Smaz<EFBFBD>n<EFBFBD>
znaku nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku mezi dv<EFBFBD>ma <EFBFBD><EFBFBD>dky zp<EFBFBD>sob<EFBFBD> jejich spojen<EFBFBD> do jedin<EFBFBD>ho
<EFBFBD><EFBFBD>dku.  Je-li v<EFBFBD>sledn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> dlouh<EFBFBD> na to, aby se ve<EFBFBD>el na <EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>ku
obrazovky, bude zobrazen pokra<EFBFBD>ovac<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dkem.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek <EFBFBD><EFBFBD>dku a stiskn<EFBFBD>te <Delete>.  To tento
   <EFBFBD><EFBFBD>dek spoj<EFBFBD> s <EFBFBD><EFBFBD>dkem p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>m.

>> Stiskn<EFBFBD>te <Return> pro znovuvlo<EFBFBD>en<EFBFBD> smazan<EFBFBD>ho znaku nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.

Vzpome<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e v<EFBFBD>t<EFBFBD>ina p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> Emacsu m<EFBFBD><EFBFBD>e dostat po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD>;
v<EFBFBD>etn<EFBFBD> textov<EFBFBD>ch znak<EFBFBD>.  Opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> textov<EFBFBD>ch znak<EFBFBD> je vlo<EFBFBD><EFBFBD> n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t.

>>  Vyzkou<EFBFBD>ejte si to te<EFBFBD> -- stiskn<EFBFBD>te C-u 8 * pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> ********.

Te<EFBFBD> u<EFBFBD> zn<EFBFBD>te nejz<EFBFBD>kladn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>soby, jak n<EFBFBD>co v Emacsu napsat a jak
opravovat chyby.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete ov<EFBFBD>em tak<EFBFBD> mazat po slovech nebo po <EFBFBD><EFBFBD>dc<EFBFBD>ch.
Zde je shrnut<EFBFBD> operac<EFBFBD> pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD> textu:

	<Delete>     Smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znaku bezprost<EFBFBD>edn<EFBFBD> p<EFBFBD>ed kurzorem
	C-d   	     Smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znaku n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ho za kurzorem

	M-<Delete>   Zru<EFBFBD>en<EFBFBD> slova bezprost<EFBFBD>edn<EFBFBD> p<EFBFBD>ed kurzorem
	M-d	     Zru<EFBFBD>en<EFBFBD> slova n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ho za kurzorem

	C-k	     Zru<EFBFBD>en<EFBFBD> textu od pozice kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku
	M-k	     Zru<EFBFBD>en<EFBFBD> textu do konce aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> v<EFBFBD>ty

V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e <Delete> a C-d, resp. M-<Delete> a M-d, roz<EFBFBD>i<EFBFBD>uj<EFBFBD>
paralelu zapo<EFBFBD>atou C-f a M-f (pravda, <Delete> opravdu nen<EFBFBD> CONTROL
znak, ale netrapme se t<EFBFBD>m).  C-k a M-k jsou jako C-e a M-e ve smyslu
vztahu <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> k v<EFBFBD>t<EFBFBD>m.

Libovolnou <EFBFBD><EFBFBD>st bufferu m<EFBFBD><EFBFBD>ete t<EFBFBD><EFBFBD> zru<EFBFBD>it n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> metodou.
P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te se na jeden konec t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>sti a stiskn<EFBFBD>te C-@ nebo C-SPC
(libovolnou z t<EFBFBD>chto kombinac<EFBFBD>). (SPC ozna<EFBFBD>uje mezern<EFBFBD>k.)  P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te
se na druh<EFBFBD> konec t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>sti a stiskn<EFBFBD>te C-w.  Text mezi t<EFBFBD>mito
pozicemi bude zru<EFBFBD>en.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na p<EFBFBD>smeno L na za<EFBFBD><EFBFBD>tku p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>ho odstavce.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-SPC.  Emacs by m<EFBFBD>l ve spodn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky
   zobrazit zpr<EFBFBD>vu "Mark set".
>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na p<EFBFBD>smeno c ve slov<EFBFBD> "konec" na druh<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku
   odstavce.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-w.  Text za<EFBFBD><EFBFBD>naj<EFBFBD>c<EFBFBD> p<EFBFBD>smenem L a kon<EFBFBD><EFBFBD>c<EFBFBD> p<EFBFBD>ed p<EFBFBD>smenem
   c bude zru<EFBFBD>en.

Uv<EFBFBD>domte si, <EFBFBD>e rozd<EFBFBD>l mezi "ru<72>en<65>m" ("killing") a "maz<61>n<EFBFBD>m"
("deleting") je ten, <EFBFBD>e "zru<72>en<65>" v<EFBFBD>ci mohou b<EFBFBD>t zp<EFBFBD>t vhozeny, zat<EFBFBD>mco
"smazan<61>" nikoliv.  Obecn<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> mohou smazat v<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> mno<EFBFBD>stv<EFBFBD>
textu, ukl<EFBFBD>daj<EFBFBD> text, zat<EFBFBD>mco p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> ma<EFBFBD>ou jedin<EFBFBD> znak nebo
pouze pr<EFBFBD>zdn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dky a mezery, mazan<EFBFBD> text neukl<EFBFBD>daj<EFBFBD>.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek nepr<EFBFBD>zdn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
   Pak stiskn<EFBFBD>te C-k pro zru<EFBFBD>en<EFBFBD> textu na tomto <EFBFBD><EFBFBD>dku.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-k podruh<EFBFBD>.  Uvid<EFBFBD>te, <EFBFBD>e to zru<EFBFBD><EFBFBD> znak nov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku, kter<EFBFBD>
   je za t<EFBFBD>mto <EFBFBD><EFBFBD>dkem.

V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, <EFBFBD>e jedno C-k zru<EFBFBD><EFBFBD> obsah <EFBFBD><EFBFBD>dku a druh<EFBFBD> C-k zru<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek
samotn<EFBFBD> a posune v<EFBFBD>echny dal<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dky nahoru.  C-k zpracov<EFBFBD>v<EFBFBD> numerick<EFBFBD>
argument speci<EFBFBD>ln<EFBFBD>: zru<EFBFBD><EFBFBD> odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> po<EFBFBD>et <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> V<EFBFBD>ETN<EFBFBD> jejich
obsahu.  To u<EFBFBD> nen<EFBFBD> opakov<EFBFBD>n<EFBFBD>.  C-u 2 C-k zru<EFBFBD><EFBFBD> dva <EFBFBD><EFBFBD>dky a jejich
obsah; dvojit<EFBFBD> stisk C-k by toto obvykle neud<EFBFBD>lal.

Vracen<EFBFBD> textu zp<EFBFBD>t se naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "vhazov<6F>n<EFBFBD>" ("yanking").  (P<EFBFBD>edstavte
si op<EFBFBD>tovn<EFBFBD> vhazov<EFBFBD>n<EFBFBD>, vracen<EFBFBD> d<EFBFBD><EFBFBD>ve odstran<EFBFBD>n<EFBFBD>ho textu zp<EFBFBD>tky.)
Zru<EFBFBD>en<EFBFBD> text m<EFBFBD><EFBFBD>ete vhodit bu<EFBFBD> na stejn<EFBFBD> m<EFBFBD>sto, kde byl zru<EFBFBD>en,
nebo na jin<EFBFBD> m<EFBFBD>sto v bufferu, nebo dokonce i do jin<EFBFBD>ho souboru.
Text m<EFBFBD><EFBFBD>ete vhodit i v<EFBFBD>cekr<EFBFBD>t, vytv<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>te tak jeho dal<EFBFBD><EFBFBD> kopie.

P<EFBFBD><EFBFBD>kazem pro vhazov<EFBFBD>n<EFBFBD> je C-y.  Tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vlo<EFBFBD><EFBFBD> posledn<EFBFBD> smazan<EFBFBD>
text na pozici, na kter<EFBFBD> se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> kurzor.

>> Zkuste to; stiskn<EFBFBD>te C-y pro vhozen<EFBFBD> textu zp<EFBFBD>t.

Stisknete-li n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t C-k po sob<EFBFBD>, v<EFBFBD>echen smazan<EFBFBD> text je ulo<EFBFBD>en
spole<EFBFBD>n<EFBFBD> tak, aby bylo mo<EFBFBD>n<EFBFBD> vhodit zp<EFBFBD>t v<EFBFBD>echny <EFBFBD><EFBFBD>dky najednou.

>> Stiskn<EFBFBD>te n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t C-k.

Nyn<EFBFBD> obnovte posledn<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD> text:

>> Stiskn<EFBFBD>te C-y.  Pak posu<EFBFBD>te kurzor o n<EFBFBD>kolik <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>e a stiskn<EFBFBD>te
   C-y znova.  Nyn<EFBFBD> vid<EFBFBD>te, jak lze text kop<EFBFBD>rovat.

Co kdy<EFBFBD> m<EFBFBD>te n<EFBFBD>jak<EFBFBD> text, kter<EFBFBD> byste r<EFBFBD>di vhodili zp<EFBFBD>t a pak zru<EFBFBD><EFBFBD>te
n<EFBFBD>co jin<EFBFBD>ho?  C-y by vlo<EFBFBD>ilo posledn<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD> text.  Av<EFBFBD>ak p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>
text nen<EFBFBD> ztracen.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete jej z<EFBFBD>skat zp<EFBFBD>t pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu M-y.  Pot<EFBFBD>,
co provedete C-y pro z<EFBFBD>sk<EFBFBD>n<EFBFBD> posledn<EFBFBD>ho zru<EFBFBD>en<EFBFBD>ho textu, stisk M-y
vym<EFBFBD>n<EFBFBD> tento vhozen<EFBFBD> text za p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD> text.  Dal<EFBFBD><EFBFBD>mi a
dal<EFBFBD><EFBFBD>mi stisky M-y dost<EFBFBD>v<EFBFBD>te p<EFBFBD>edch<EFBFBD>zej<EFBFBD>c<EFBFBD> a p<EFBFBD>edch<EFBFBD>zej<EFBFBD>c<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD>
texty.  Kdy<EFBFBD> dos<EFBFBD>hnete textu, kter<EFBFBD> hled<EFBFBD>te, nemus<EFBFBD>te s n<EFBFBD>m pro jeho
uchov<EFBFBD>n<EFBFBD> nic dal<EFBFBD><EFBFBD>ho prov<EFBFBD>d<EFBFBD>t.  Jednodu<EFBFBD>e vhozen<EFBFBD> text ponechejte, kde
je, a pokra<EFBFBD>ujte v editaci.

Pokud opakujete M-y dostate<EFBFBD>n<EFBFBD> dlouho, dostanete se zp<EFBFBD>tky k v<EFBFBD>choz<EFBFBD>mu
bodu (posledn<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD>mu textu).

>> Zru<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dek, p<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor n<EFBFBD>kam jinam a zru<EFBFBD>te jin<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.
   Pak prove<EFBFBD>te C-y pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> druh<EFBFBD>ho zru<EFBFBD>en<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
   Pak prove<EFBFBD>te M-y a vhozen<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek bude nahrazen prvn<EFBFBD>m zru<EFBFBD>en<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dkem.
   Opakujte M-y a pozorujte, co dost<EFBFBD>v<EFBFBD>te.  Pokra<EFBFBD>ujte v tom, dokud se
   znovu neobjev<EFBFBD> druh<EFBFBD> zru<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek a pak n<EFBFBD>kolik dal<EFBFBD><EFBFBD>ch.
   Chcete-li, m<EFBFBD><EFBFBD>ete zkusit p<EFBFBD>edat M-y kladn<EFBFBD> a z<EFBFBD>porn<EFBFBD> argumenty.


* UNDO
------

Jestli<EFBFBD>e provedete v textu zm<EFBFBD>nu a pak zjist<EFBFBD>te, <EFBFBD>e to byl omyl, m<EFBFBD><EFBFBD>ete
zm<EFBFBD>nu vr<EFBFBD>tit p<EFBFBD><EFBFBD>kazem undo, C-x u.

C-x u obvykle vr<EFBFBD>t<EFBFBD> zm<EFBFBD>ny proveden<EFBFBD> jedn<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazem; pokud C-x u
zopakujete n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t za sebou, ka<EFBFBD>d<EFBFBD> opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD> jeden dal<EFBFBD><EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.

Jsou ale dv<EFBFBD> v<EFBFBD>jimky: p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> nem<EFBFBD>n<EFBFBD> text, se nepo<EFBFBD><EFBFBD>taj<EFBFBD> (to
zahrnuje p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro pohyb kurzoru a scrollov<EFBFBD>n<EFBFBD>) a znaky vkl<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>
samy sebe jsou obvykle zpracov<EFBFBD>v<EFBFBD>ny ve skupin<EFBFBD>ch a<EFBFBD> po 20.  (To je kv<EFBFBD>li
tomu, aby se zredukoval po<EFBFBD>et C-x u nutn<EFBFBD>ch pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> vkl<EFBFBD>dan<EFBFBD>ho
textu.)

>> Zru<EFBFBD>te tento <EFBFBD><EFBFBD>dek pomoc<EFBFBD> C-k, stiskn<EFBFBD>te pak C-x u a <EFBFBD><EFBFBD>dek by se m<EFBFBD>l
   znovu objevit.

Alternativn<EFBFBD> undo p<EFBFBD><EFBFBD>kaz je C-_; pracuje stejn<EFBFBD> jako C-x u, je v<EFBFBD>ak
m<EFBFBD>n<EFBFBD> pracn<EFBFBD> jej aplikovat n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t za sebou.  Nev<EFBFBD>hodou C-_ je, <EFBFBD>e
na n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch kl<EFBFBD>vesnic<EFBFBD>ch nen<EFBFBD> z<EFBFBD>ejm<EFBFBD>, jak jej vyvolat.  To je d<EFBFBD>vod,
pro<EFBFBD> nab<EFBFBD>z<EFBFBD>me i C-x u.  Na n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch termin<EFBFBD>lech m<EFBFBD><EFBFBD>ete C-_ vyvolat
stiskem / p<EFBFBD>i stisknut<EFBFBD>m CTRL.

Numerick<EFBFBD> argument pro C-_ a C-x u funguje jako po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD>.

Pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu undo m<EFBFBD><EFBFBD>ete vr<EFBFBD>tit zru<EFBFBD>en<EFBFBD> stejn<EFBFBD> jako smazan<EFBFBD> text.
Rozd<EFBFBD>l mezi maz<EFBFBD>n<EFBFBD>m a ru<EFBFBD>en<EFBFBD>m textu ovliv<EFBFBD>uje mo<EFBFBD>nost vhozen<EFBFBD> tohoto
textu pomoc<EFBFBD> C-y, neovliv<EFBFBD>uje mo<EFBFBD>nosti p<EFBFBD><EFBFBD>kazu undo.


* SOUBORY
---------

Aby text, kter<EFBFBD> editujete, z<EFBFBD>stal trvale uchov<EFBFBD>n, mus<EFBFBD>te jej ulo<EFBFBD>it do
souboru.  Jinak by byl po ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Emacsu ztracen.  Svoji editaci
spoj<EFBFBD>te se souborem "vyhled<65>n<EFBFBD>m" ("finding") souboru.  (Tak<EFBFBD> se to
naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "nav<61>t<EFBFBD>ven<65>" ("visiting") souboru.)

Vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e vid<EFBFBD>te jeho obsah v Emacsu.  V mnoha
ohledech je to, jako byste editovali p<EFBFBD><EFBFBD>mo ten soubor.  Nicm<EFBFBD>n<EFBFBD> zm<EFBFBD>ny,
kter<EFBFBD> prost<EFBFBD>ednictv<EFBFBD>m Emacsu <EFBFBD>in<EFBFBD>te, se nestanou trval<EFBFBD>mi, dokud tyto
zm<EFBFBD>ny do souboru "neulo<6C><6F>te" ("save").  T<EFBFBD>m se zamez<EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>mu ponech<EFBFBD>n<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>ste<EFBFBD>n<EFBFBD> zm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD>ho souboru v syst<EFBFBD>mu.  Dokonce i kdy<EFBFBD> soubor ulo<EFBFBD><EFBFBD>te,
Emacs uchov<EFBFBD> p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> soubor pod zm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD>m n<EFBFBD>zvem pro p<EFBFBD><EFBFBD>pad, <EFBFBD>e byste
zjistili, <EFBFBD>e va<EFBFBD>e <EFBFBD>pravy byly chybn<EFBFBD>.

Kdy<EFBFBD> se pod<EFBFBD>v<EFBFBD>te do doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky, uvid<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dek, kter<EFBFBD> za<EFBFBD><EFBFBD>n<EFBFBD> a
kon<EFBFBD><EFBFBD> poml<EFBFBD>kami a na za<EFBFBD><EFBFBD>tku m<EFBFBD> "2J:-- TUTORIAL.cs" nebo n<EFBFBD>co podobn<EFBFBD>ho.
Tato <EFBFBD><EFBFBD>st obrazovky obvykle obsahuje jm<EFBFBD>no souboru, kter<EFBFBD> je pr<EFBFBD>v<EFBFBD>
nav<EFBFBD>t<EFBFBD>ven.  Zrovna te<EFBFBD> m<EFBFBD>te nav<EFBFBD>t<EFBFBD>ven soubor nazvan<EFBFBD> "TUTORIAL.cs",
kter<EFBFBD> je va<EFBFBD><EFBFBD> osobn<EFBFBD> <EFBFBD>m<EFBFBD>rac<EFBFBD> kopi<EFBFBD> tutori<EFBFBD>lu Emacsu.  Kdy<EFBFBD> v Emacsu
vyhled<EFBFBD>te soubor, jeho jm<EFBFBD>no se objev<EFBFBD> p<EFBFBD>esn<EFBFBD> na tom m<EFBFBD>st<EFBFBD>.

P<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> a ukl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> soubor<EFBFBD> se na rozd<EFBFBD>l od ostatn<EFBFBD>ch
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>, kter<EFBFBD> jste se zat<EFBFBD>m nau<EFBFBD>ili, skl<EFBFBD>daj<EFBFBD> ze dvou znak<EFBFBD>.  Oba
za<EFBFBD><EFBFBD>naj<EFBFBD> znakem CONTROL-x.  Existuje cel<EFBFBD> <EFBFBD>ada p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> za<EFBFBD><EFBFBD>naj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch na
CONTROL-x; mnoho z nich pracuje se soubory, buffery a podobn<EFBFBD>mi v<EFBFBD>cmi.
Tyto p<EFBFBD><EFBFBD>kazy jsou dlouh<EFBFBD> dva, t<EFBFBD>i nebo <EFBFBD>ty<EFBFBD>i znaky.

Dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>c<EFBFBD> ohledn<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru je to, <EFBFBD>e mus<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>ct,
kter<EFBFBD> jm<EFBFBD>no souboru chcete.  <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD>me, <EFBFBD>e p<EFBFBD><EFBFBD>kaz "<22>te argument
z termin<EFBFBD>lu" (v tomto p<><70>pad<61> je argumentem jm<6A>no souboru).  Pot<6F> co
vyvol<EFBFBD>te p<EFBFBD><EFBFBD>kaz

	C-x C-f   Vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru

Emacs se v<EFBFBD>s zept<EFBFBD> na jm<EFBFBD>no souboru.  Jm<EFBFBD>no souboru, kter<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>ete, se
objevuje ve spodn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky, kter<EFBFBD> se v<EFBFBD>t<EFBFBD>to situaci naz<EFBFBD>v<EFBFBD>
minibuffer.  Pro editaci jm<EFBFBD>na souboru m<EFBFBD><EFBFBD>ete pou<EFBFBD><EFBFBD>vat obvykl<EFBFBD> edita<EFBFBD>n<EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy Emacsu.

Zad<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> jm<EFBFBD>na souboru (obecn<EFBFBD> kter<EFBFBD>koliv vstup z minibufferu) m<EFBFBD><EFBFBD>ete
zru<EFBFBD>it p<EFBFBD><EFBFBD>kazem C-g.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x C-f a pak C-g.  To minibuffer zru<EFBFBD><EFBFBD> a takt<EFBFBD><EFBFBD> to zru<EFBFBD><EFBFBD>
   p<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-x C-f, kter<EFBFBD> minibuffer pou<EFBFBD>il.  Tak<EFBFBD>e nevyhled<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD>
   soubor.

Po naps<EFBFBD>n<EFBFBD> jm<EFBFBD>na souboru stiskn<EFBFBD>te <Return>.
P<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-x C-f pak za<EFBFBD>ne pracovat a vyhled<EFBFBD> soubor, kter<EFBFBD> jste zvolili.
Po skon<EFBFBD>en<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu C-x C-f minibuffer zmiz<EFBFBD>.

Po mal<EFBFBD> chvilce se obsah souboru objev<EFBFBD> na obrazovce a m<EFBFBD><EFBFBD>ete jej
editovat.  Kdy<EFBFBD> chcete zm<EFBFBD>ny trvale ulo<EFBFBD>it, pou<EFBFBD>ijte p<EFBFBD><EFBFBD>kaz

	C-x C-s   Ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> souboru

To zkop<EFBFBD>ruje text z Emacsu do souboru.  Kdy<EFBFBD> to provedete poprv<EFBFBD>, Emacs
p<EFBFBD>ejmenuje p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> soubor na soubor s nov<EFBFBD>m jm<EFBFBD>nem, aby nebyl ztracen.
Nov<EFBFBD> jm<EFBFBD>no je vytvo<EFBFBD>eno p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD>m "~" na konec p<EFBFBD>vodn<EFBFBD>ho jm<EFBFBD>na souboru.

Kdy<EFBFBD> je ukl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> dokon<EFBFBD>eno, Emacs zobraz<EFBFBD> jm<EFBFBD>no zapsan<EFBFBD>ho souboru.
M<EFBFBD>li byste ukl<EFBFBD>dat rozumn<EFBFBD> <EFBFBD>asto, abyste neztratili p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> mnoho pr<EFBFBD>ce
v p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> p<EFBFBD>du syst<EFBFBD>mu.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x C-s pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> va<EFBFBD><EFBFBD> kopie tutori<EFBFBD>lu.
   M<EFBFBD>lo by to zobrazit "Wrote ...TUTORIAL.cs" ve spodn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky.

POZN<EFBFBD>MKA: Na n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch syst<EFBFBD>mech zp<EFBFBD>sob<EFBFBD> stisk C-x C-s ztuhnut<EFBFBD>
obrazovky a nevid<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>stup z Emacsu.  To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e
"vlastnost" opera<EFBFBD>n<EFBFBD>ho syst<EFBFBD>mu zvan<EFBFBD> "flow control" zachycuje C-s a
nepropust<EFBFBD> jej k Emacsu.  Pro odtuhnut<EFBFBD> obrazovky stiskn<EFBFBD>te C-q.  Pak
v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manu<EFBFBD>lu Emacsu
vyhledejte radu, jak se vypo<EFBFBD><EFBFBD>dat s touto "vlastnost<73>".

Existuj<EFBFBD>c<EFBFBD> soubor m<EFBFBD><EFBFBD>ete vyhledat, abyste jej mohli prohl<EFBFBD><EFBFBD>et nebo
editovat.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete tak<EFBFBD> vyhledat soubor, kter<EFBFBD> je<EFBFBD>t<EFBFBD> neexistuje.  To je
zp<EFBFBD>sob, jak<EFBFBD>m lze vytvo<EFBFBD>it soubor v Emacsu: vyhledejte soubor, kter<EFBFBD>
bude na za<EFBFBD><EFBFBD>tku pr<EFBFBD>zdn<EFBFBD> a pak za<EFBFBD>n<EFBFBD>te vkl<EFBFBD>dat text ur<EFBFBD>en<EFBFBD> pro tento
soubor.  Kdy<EFBFBD> po<EFBFBD><EFBFBD>d<EFBFBD>te o ulo<EFBFBD>en<EFBFBD>, Emacs skute<EFBFBD>n<EFBFBD> vytvo<EFBFBD><EFBFBD> soubor
s textem, kter<EFBFBD> jste vlo<EFBFBD>ili.  Od t<EFBFBD> chv<EFBFBD>le se pak m<EFBFBD><EFBFBD>ete c<EFBFBD>tit, jako
kdybyste editovali ji<EFBFBD> existuj<EFBFBD>c<EFBFBD> soubor.


* BUFFERY
---------

Jestli<EFBFBD>e vyhled<EFBFBD>te pomoc<EFBFBD> C-x C-f druh<EFBFBD> soubor, prvn<EFBFBD> soubor v Emacsu
z<EFBFBD>st<EFBFBD>v<EFBFBD>.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete se do n<EFBFBD>j zp<EFBFBD>t p<EFBFBD>epnout jeho op<EFBFBD>tovn<EFBFBD>m vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD>m
pomoc<EFBFBD> C-x C-f.  T<EFBFBD>mto zp<EFBFBD>sobem m<EFBFBD><EFBFBD>ete do Emacsu dostat pom<EFBFBD>rn<EFBFBD> hodn<EFBFBD>
soubor<EFBFBD>.

>> Vytvo<EFBFBD>te soubor pojmenovan<EFBFBD> "foo" stiskem C-x C-f foo <Return>.
   Potom vlo<EFBFBD>te n<EFBFBD>jak<EFBFBD> text, zeditujte jej a ulo<EFBFBD>te "foo" stiskem C-x C-s.
   Nakonec stiskn<EFBFBD>te C-x C-f TUTORIAL.cs <Return>, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> se vr<EFBFBD>t<EFBFBD>te zp<EFBFBD>t do
   tutori<EFBFBD>lu.

Emacs ukl<EFBFBD>d<EFBFBD> text ka<EFBFBD>d<EFBFBD>ho souboru do objektu naz<EFBFBD>van<EFBFBD>ho "buffer".
Vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru vytvo<EFBFBD><EFBFBD> v Emacsu nov<EFBFBD> buffer.  Chcete-li vid<EFBFBD>t seznam
buffer<EFBFBD>, kter<EFBFBD> moment<EFBFBD>ln<EFBFBD> existuj<EFBFBD> ve va<EFBFBD>em procesu Emacs, stiskn<EFBFBD>te:

	C-x C-b   Seznam buffer<EFBFBD>

>> Zkuste te<EFBFBD> C-x C-b.

Pod<EFBFBD>vejte se, <EFBFBD>e ka<EFBFBD>d<EFBFBD> buffer m<EFBFBD> v seznamu jm<EFBFBD>no a m<EFBFBD><EFBFBD>e tam m<EFBFBD>t tak<EFBFBD> jm<EFBFBD>no
souboru, jeho<EFBFBD> text obsahuje.  N<EFBFBD>kter<EFBFBD> buffery neodpov<EFBFBD>daj<EFBFBD> soubor<EFBFBD>m.
Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad buffer pojmenovan<EFBFBD> "*Buffer List*" nem<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> soubor.  Je to
buffer, kter<EFBFBD> obsahuje seznam buffer<EFBFBD> vytvo<EFBFBD>en<EFBFBD> pomoc<EFBFBD> C-x C-b.
JAK<EFBFBD>KOLIV text, kter<EFBFBD> vid<EFBFBD>te v emacsov<EFBFBD>m okn<EFBFBD>, je v<EFBFBD>dy sou<EFBFBD><EFBFBD>st<EFBFBD>
n<EFBFBD>jak<EFBFBD>ho bufferu.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 1, abyste se zbavili seznamu buffer<EFBFBD>.

Pokud provedete zm<EFBFBD>ny textu jednoho souboru a pak vyhled<EFBFBD>te jin<EFBFBD> soubor,
nezp<EFBFBD>sob<EFBFBD> to ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho souboru.  Jeho zm<EFBFBD>ny z<EFBFBD>st<EFBFBD>vaj<EFBFBD> v Emacsu
uchov<EFBFBD>ny v jemu odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>m bufferu.  Vytvo<EFBFBD>en<EFBFBD> a editace druh<EFBFBD>ho
souboru nem<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> vliv na buffer prvn<EFBFBD>ho souboru.  To je velmi
u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>, ale tak<EFBFBD> to znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e pot<EFBFBD>ebujete vhodn<EFBFBD> zp<EFBFBD>sob, jak ulo<EFBFBD>it
buffer prvn<EFBFBD>ho souboru.  Nutnost p<EFBFBD>epnout se zp<EFBFBD>tky pomoc<EFBFBD> C-x C-f, aby
jej bylo mo<EFBFBD>no ulo<EFBFBD>it prost<EFBFBD>ednictv<EFBFBD>m C-x C-s, by byla nem<EFBFBD>stn<EFBFBD>
obt<EFBFBD><EFBFBD>uj<EFBFBD>c<EFBFBD>.  Tak<EFBFBD>e m<EFBFBD>me

	C-x s     Ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch buffer<EFBFBD>

C-x s se v<EFBFBD>s zept<EFBFBD> na ka<EFBFBD>d<EFBFBD> buffer, kter<EFBFBD> obsahuje zm<EFBFBD>ny, kter<EFBFBD> jste
neulo<EFBFBD>ili.  Pro ka<EFBFBD>d<EFBFBD> takov<EFBFBD> buffer se v<EFBFBD>s zept<EFBFBD>, zda jej m<EFBFBD> ulo<EFBFBD>it.

>> Vlo<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dek textu a pak stiskn<EFBFBD>te C-x s.
   M<EFBFBD>li byste b<EFBFBD>t dot<EFBFBD>z<EFBFBD>ni, zda m<EFBFBD> b<EFBFBD>t ulo<EFBFBD>en buffer nazvan<EFBFBD> TUTORIAL.cs.
   Odpov<EFBFBD>zte na tuto ot<EFBFBD>zku ano (yes) stiskem "y".


* ROZ<EFBFBD>I<EFBFBD>OV<EFBFBD>N<EFBFBD> SADY P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ<EFBFBD>
--------------------------

Existuje mnohem, mnohem v<EFBFBD>ce p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> Emacsu, ne<EFBFBD> kter<EFBFBD> by v<EFBFBD>bec mohly
b<EFBFBD>t rozm<EFBFBD>st<EFBFBD>ny na v<EFBFBD>echny CONTROL a META znaky.  Emacs tento probl<EFBFBD>m
obch<EFBFBD>z<EFBFBD> prost<EFBFBD>ednictv<EFBFBD>m X (eXtend) p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.  Ten vznik<EFBFBD> dv<EFBFBD>ma zp<EFBFBD>soby:

	C-x	Znakov<EFBFBD> eXtend.  N<EFBFBD>sledov<EFBFBD>n jedn<EFBFBD>m znakem.
	M-x	Pojmenovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz eXtend.  N<EFBFBD>sledov<EFBFBD>n dlouh<EFBFBD>m n<EFBFBD>zvem.

To jsou p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> jsou obecn<EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>, av<EFBFBD>ak m<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>asto pou<EFBFBD><EFBFBD>van<EFBFBD>
ne<EFBFBD> ty, kter<EFBFBD> jste se ji<EFBFBD> nau<EFBFBD>ili.  U<EFBFBD> jste vid<EFBFBD>li dva z nich: souborov<EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy C-x C-f pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> a C-x C-s pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD>.  Jin<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klad je
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Emacsu -- tj. p<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-x C-c.  (Nem<EFBFBD>jte obavy
o ztr<EFBFBD>tu zm<EFBFBD>n, kter<EFBFBD> jste provedli; C-x C-c nab<EFBFBD>dne ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD>ho
zm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD>ho souboru, ne<EFBFBD> Emacs ukon<EFBFBD><EFBFBD>.)

C-z je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz na *do<EFBFBD>asn<EFBFBD>* opu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu -- m<EFBFBD><EFBFBD>ete se po n<EFBFBD>m do
spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>ho Emacsu vr<EFBFBD>tit.

Na syst<EFBFBD>mech, kter<EFBFBD> to umo<EFBFBD><EFBFBD>uj<EFBFBD>, C-z Emacs "pozastav<61>"; tzn. vr<EFBFBD>t<EFBFBD> v<EFBFBD>s
do shellu, av<EFBFBD>ak Emacs neukon<EFBFBD><EFBFBD>.  V nejb<EFBFBD><EFBFBD>n<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>ch shellech se m<EFBFBD><EFBFBD>ete do
Emacsu vr<EFBFBD>tit p<EFBFBD><EFBFBD>kazem `fg' nebo pomoc<EFBFBD> `%emacs'.

Na syst<EFBFBD>mech, kter<EFBFBD> pozastavov<EFBFBD>n<EFBFBD> proces<EFBFBD> nemaj<EFBFBD> implementov<EFBFBD>no, C-z
vytvo<EFBFBD><EFBFBD> subshell b<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>c<EFBFBD> pod Emacsem, aby v<EFBFBD>m dal <EFBFBD>anci spustit jin<EFBFBD>
programy a pak se do Emacsu vr<EFBFBD>tit; neprovede tedy prav<EFBFBD> opu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>
Emacsu.  V tom p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> je obvyklou cestou n<EFBFBD>vratu ze subshellu do Emacsu
shellovsk<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz `exit'.

Chv<EFBFBD>le pro pou<EFBFBD>it<EFBFBD> C-x C-c nastane, kdy<EFBFBD> se chyst<EFBFBD>te odhl<EFBFBD>sit ze
syst<EFBFBD>mu.  Spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> je to tak<EFBFBD> p<EFBFBD>i ukon<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu vyvolan<EFBFBD>ho po<EFBFBD>tovn<EFBFBD>m
programem a r<EFBFBD>zn<EFBFBD>mi jin<EFBFBD>mi utilitami, proto<EFBFBD>e ty nemus<EFBFBD> v<EFBFBD>d<EFBFBD>t, jak si
poradit s pozastaven<EFBFBD>m Emacsu.  Nicm<EFBFBD>n<EFBFBD> za norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ch okolnost<EFBFBD>, pokud
se nechyst<EFBFBD>te odlogovat, je l<EFBFBD>pe Emacs pozastavit pomoc<EFBFBD> C-z ne<EFBFBD> jej
ukon<EFBFBD>it.

Existuje mnoho C-x p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>.  Zde je seznam t<EFBFBD>ch, kter<EFBFBD> jste se ji<EFBFBD> nau<EFBFBD>ili:

	C-x C-f		Vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru
	C-x C-s		Ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> soubor
	C-x C-b		Seznam buffer<EFBFBD>
	C-x C-c		Ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Emacsu
	C-x u		Undo

Pojmenovan<EFBFBD> eXtended p<EFBFBD><EFBFBD>kazy jsou p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> jsou pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>ny je<EFBFBD>t<EFBFBD>
m<EFBFBD>n<EFBFBD>, nebo p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> jsou pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>ny jenom v jist<EFBFBD>ch m<EFBFBD>dech.
P<EFBFBD><EFBFBD>kladem je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz replace-string, kter<EFBFBD> glob<EFBFBD>ln<EFBFBD> nahrad<EFBFBD> jeden <EFBFBD>et<EFBFBD>zec
jin<EFBFBD>m.  Kdy<EFBFBD> stisknete M-x, vyp<EFBFBD><EFBFBD>e se na spodn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky prompt
M-x a vy byste m<EFBFBD>li zadat jm<EFBFBD>no p<EFBFBD><EFBFBD>kazu; v tomto p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD>
"replace-string".  Jednodu<EFBFBD>e napi<EFBFBD>te "repl s<TAB>" a Emacs n<EFBFBD>zev dopln<EFBFBD>.
Dokon<EFBFBD>ete zad<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> jm<EFBFBD>na p<EFBFBD><EFBFBD>kazu pomoc<EFBFBD> <Return>.

P<EFBFBD><EFBFBD>kaz replace-string vy<EFBFBD>aduje dva argumenty -- <EFBFBD>et<EFBFBD>zec, kter<EFBFBD> m<EFBFBD> b<EFBFBD>t
nahrazen, a <EFBFBD>et<EFBFBD>zec, kter<EFBFBD> jej m<EFBFBD> nahradit.  Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> argument mus<EFBFBD>te
ukon<EFBFBD>it pomoc<EFBFBD> <Return>.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na pr<EFBFBD>zdn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek dva <EFBFBD><EFBFBD>dky pod t<EFBFBD>mto.
   Pak napi<EFBFBD>te M-x repl s<Return>zm<EFBFBD>nil<Return>modifikoval<Return>.

   V<EFBFBD>imn<EFBFBD>te si, jak se tento <EFBFBD><EFBFBD>dek zm<EFBFBD>nil: nahradili jste slovo
   z-m-<EFBFBD>-n-i-l slovem "modifikoval", kdekoliv se za aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> pozic<EFBFBD>
   kurzoru vyskytlo.


* AUTOMATICK<EFBFBD> UKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD>
----------------------

Jestli<EFBFBD>e jste provedli zm<EFBFBD>ny v souboru, ale nem<EFBFBD>te je je<EFBFBD>t<EFBFBD> ulo<EFBFBD>eny,
mohou b<EFBFBD>t v p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> p<EFBFBD>du syst<EFBFBD>mu ztraceny.  Aby v<EFBFBD>s Emacs od toho
uchr<EFBFBD>nil, periodicky zapisuje "auto save" soubor pro ka<EFBFBD>d<EFBFBD> soubor, kter<EFBFBD>
editujete.  Jm<EFBFBD>no auto save souboru m<EFBFBD> na za<EFBFBD><EFBFBD>tku a na konci #;
nap<EFBFBD><EFBFBD>klad jestli<EFBFBD>e se v<EFBFBD><EFBFBD> soubor jmenuje "hello.c", jeho auto save
soubor se jmenuje "#hello.c#".  Kdy<EFBFBD> soubor ulo<EFBFBD><EFBFBD>te norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m zp<EFBFBD>sobem,
Emacs auto save soubor sma<EFBFBD>e.

Jestli<EFBFBD>e dojde k p<EFBFBD>du syst<EFBFBD>mu, m<EFBFBD><EFBFBD>ete svoji editaci obnovit z auto-save
souboru, a to norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD>m souboru (toho, kter<EFBFBD> jste editovali,
ne auto save souboru) a n<EFBFBD>slednou aplikac<EFBFBD> M-x recover file<return>.
Na <EFBFBD><EFBFBD>dost o potvrzen<EFBFBD> odpov<EFBFBD>zte zad<EFBFBD>n<EFBFBD>m yes<return> pro pokra<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> a
obnoven<EFBFBD> auto-save dat.


* ECHO OBLAST
-------------

Kdy<EFBFBD> Emacs vid<EFBFBD>, <EFBFBD>e p<EFBFBD><EFBFBD>ete p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pomalu, ukazuje v<EFBFBD>m je ve spodn<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky v oblasti naz<EFBFBD>van<EFBFBD> "echo oblast".  Echo oblast obsahuje
doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek obrazovky.


* STAVOV<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>DEK
---------------

<EFBFBD><EFBFBD>dek bezprost<EFBFBD>edn<EFBFBD> nad echo oblast<EFBFBD> se naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "stavov<6F> <20><>dek" ("mode line").
Stavov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD> n<EFBFBD>co jako:

2J:** TUTORIAL.cs       (Fundamental)--L670--58%----------------

Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek pod<EFBFBD>v<EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>nou informaci o stavu Emacsu a textu, kter<EFBFBD>
editujete.

U<EFBFBD> v<EFBFBD>te, co znamen<EFBFBD> jm<EFBFBD>no souboru -- je to soubor, kter<EFBFBD> jste vyhledali.
-NN%-- ozna<EFBFBD>uje va<EFBFBD>i aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> pozici v textu; <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD>, <EFBFBD>e NN procent textu
je nad horn<EFBFBD>m okrajem obrazovky.  Je-li za<EFBFBD><EFBFBD>tek souboru na obrazovce, je
zde --Top-- a ne --00%--.  Je-li konec textu na obrazovce, je zde
--Bot--.  Jestli<EFBFBD>e se d<EFBFBD>v<EFBFBD>te na tak mal<EFBFBD> text, <EFBFBD>e se cel<EFBFBD> vejde na
obrazovku, stavov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD> --All--.

Hv<EFBFBD>zdi<EFBFBD>ky pobl<EFBFBD><EFBFBD> za<EFBFBD><EFBFBD>tku znamenaj<EFBFBD>, <EFBFBD>e jste text zm<EFBFBD>nili.  T<EFBFBD>sn<EFBFBD> po
vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> nebo ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> souboru v t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>sti stavov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku nejsou <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD>
hv<EFBFBD>zdi<EFBFBD>ky, pouze poml<EFBFBD>ky.

<EFBFBD><EFBFBD>st stavov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku v z<EFBFBD>vork<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD>, v jak<EFBFBD>ch edita<EFBFBD>n<EFBFBD>ch m<EFBFBD>dech se
nach<EFBFBD>z<EFBFBD>te.  Implicitn<EFBFBD> m<EFBFBD>d je Fundamental, co<EFBFBD> je ten, kter<EFBFBD> moment<EFBFBD>ln<EFBFBD>
pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>te.  Je p<EFBFBD><EFBFBD>kladem hlavn<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du ("major mode").

Emacs m<EFBFBD> celou <EFBFBD>adu hlavn<EFBFBD>ch m<EFBFBD>d<EFBFBD>.  N<EFBFBD>kter<EFBFBD> z nich jsou ur<EFBFBD>eny pro
editaci r<EFBFBD>zn<EFBFBD>ch programovac<EFBFBD>ch jazyk<EFBFBD> a/nebo text<EFBFBD> jako t<EFBFBD>eba Lisp m<EFBFBD>d,
Text m<EFBFBD>d, atd.  V libovoln<EFBFBD>m okam<EFBFBD>iku je aktivn<EFBFBD> pr<EFBFBD>v<EFBFBD> jeden hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>d a
jeho jm<EFBFBD>no lze nal<EFBFBD>zt ve stavov<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku na m<EFBFBD>st<EFBFBD>, kde je te<EFBFBD>
"Fundamental".

Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>d m<EFBFBD>n<EFBFBD> chov<EFBFBD>n<EFBFBD> n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>.  Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad existuj<EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro vytv<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> koment<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> v programu, a proto<EFBFBD>e ka<EFBFBD>d<EFBFBD> programovac<EFBFBD>
programovac<EFBFBD> jazyk m<EFBFBD> jinou p<EFBFBD>edstavu o tom, jak m<EFBFBD> koment<EFBFBD><EFBFBD> vypadat,
mus<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD> hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>d vkl<EFBFBD>dat koment<EFBFBD><EFBFBD>e jinak.  Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>d je
vlastn<EFBFBD> jm<EFBFBD>no extended p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, kter<EFBFBD>m se do tohoto m<EFBFBD>du m<EFBFBD><EFBFBD>ete
p<EFBFBD>epnout.  Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad M-x fundamental-mode je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> se do
Fundamental m<EFBFBD>du.

Chyst<EFBFBD>te-li se editovat <EFBFBD>esk<EFBFBD> text, jako t<EFBFBD>eba tento soubor,
pravd<EFBFBD>podobn<EFBFBD> byste m<EFBFBD>li pou<EFBFBD><EFBFBD>t Text m<EFBFBD>d.
>> Napi<EFBFBD>te M-x text-mode<Return>.

Nebojte se, <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> z p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>, kter<EFBFBD> jste se nau<EFBFBD>ili, chov<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu nijak
v<EFBFBD>znamn<EFBFBD> nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete si ale v<EFBFBD>imnout, <EFBFBD>e M-f a M-b nyn<EFBFBD> pracuj<EFBFBD>
s apostrofy jako se sou<EFBFBD><EFBFBD>stmi slov.  P<EFBFBD>edt<EFBFBD>m, ve Fundamental m<EFBFBD>du, M-f a
M-b pracovaly s apostrofy coby odd<EFBFBD>lova<EFBFBD>i slov.

Hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>dy obvykle d<EFBFBD>laj<EFBFBD> men<EFBFBD><EFBFBD> zm<EFBFBD>ny, jako byla tato: p<EFBFBD><EFBFBD>kazy v<EFBFBD>t<EFBFBD>inou
d<EFBFBD>laj<EFBFBD> "tot<6F><74>", ale v ka<EFBFBD>d<EFBFBD>m hlavn<EFBFBD>m m<EFBFBD>du pracuj<EFBFBD> tro<EFBFBD>ku jinak.

Dokumentaci k aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>mu hlavn<EFBFBD>mu m<EFBFBD>du si m<EFBFBD><EFBFBD>ete zobrazit stiskem C-h m.

>> Jednou nebo n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t pou<EFBFBD>ijte C-u C-v, abyste tento <EFBFBD><EFBFBD>dek dostali
   k vrcholu obrazovky.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-h m, abyste vid<EFBFBD>li, jak se Text m<EFBFBD>d li<EFBFBD><EFBFBD> od Fundamental
   m<EFBFBD>du.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 1 pro odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> dokumentace z obrazovky.

Hlavn<EFBFBD> m<EFBFBD>dy se naz<EFBFBD>vaj<EFBFBD> hlavn<EFBFBD> proto, <EFBFBD>e tak<EFBFBD> existuj<EFBFBD> vedlej<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>dy
(minor modes).  Vedlej<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>dy nejsou alternativou k hlavn<EFBFBD>m m<EFBFBD>d<EFBFBD>m, n<EFBFBD>br<EFBFBD>
jejich mal<EFBFBD> modifikace.  Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> vedlej<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>d m<EFBFBD><EFBFBD>e b<EFBFBD>t zapnut nebo vypnut
s<EFBFBD>m o sob<EFBFBD> nez<EFBFBD>visle na v<EFBFBD>ech ostatn<EFBFBD>ch vedlej<EFBFBD><EFBFBD>ch m<EFBFBD>dech a nez<EFBFBD>visle na
hlavn<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.  Tak<EFBFBD>e nemus<EFBFBD>te pou<EFBFBD><EFBFBD>vat <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> vedlej<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>d nebo m<EFBFBD><EFBFBD>ete
pou<EFBFBD><EFBFBD>vat jeden vedlej<EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>d nebo libovolnou kombinaci n<EFBFBD>kolika
vedlej<EFBFBD><EFBFBD>ch m<EFBFBD>d<EFBFBD>.

Jedn<EFBFBD>m z velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>ch vedlej<EFBFBD><EFBFBD>ch m<EFBFBD>d<EFBFBD>, zejm<EFBFBD>na pro editaci <EFBFBD>esk<EFBFBD>ch
text<EFBFBD>, je Auto Fill m<EFBFBD>d.  Kdy<EFBFBD> je tento m<EFBFBD>d zapnut, Emacs zalom<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek
mezi dv<EFBFBD>ma slovy, kdykoliv vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>te text a <EFBFBD><EFBFBD>dek se stane p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD>
dlouh<EFBFBD>m.

Auto Fill m<EFBFBD>d m<EFBFBD><EFBFBD>ete zapnout proveden<EFBFBD>m M-x auto-fill-mode<Return>.
Je-li tento m<EFBFBD>d zapnut, m<EFBFBD><EFBFBD>ete jej vypnout proveden<EFBFBD>m M-x
auto-fill-mode<Return>.  Je-li m<EFBFBD>d vypnut, tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz jej zap<EFBFBD>n<EFBFBD>,
a je-li m<EFBFBD>d zapnut, tak jej tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vyp<EFBFBD>n<EFBFBD>.  <EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD>me, <EFBFBD>e tento
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz p<EFBFBD>ep<EFBFBD>n<EFBFBD> ("toggles") tento m<EFBFBD>d.

>> Napi<EFBFBD>te te<EFBFBD> M-x auto-fill-mode<Return>.  Pak vkl<EFBFBD>dejte "asdf " st<EFBFBD>le
   dokola tak dlouho, a<EFBFBD> uvid<EFBFBD>te, jak se vkl<EFBFBD>dan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek rozd<EFBFBD>l<EFBFBD> na dva
   <EFBFBD><EFBFBD>dky.  Do textu mus<EFBFBD>te vkl<EFBFBD>dat mezery proto, <EFBFBD>e Auto Fill m<EFBFBD>d
   zalamuje <EFBFBD><EFBFBD>dky pouze v mezer<EFBFBD>ch.

Okraj je obvykle nastaven na 70 znak<EFBFBD>, ale m<EFBFBD><EFBFBD>ete to zm<EFBFBD>nit p<EFBFBD><EFBFBD>kazem
C-x f.  Hodnotu okraje, kterou si p<EFBFBD>ejete, byste m<EFBFBD>li p<EFBFBD>edat jako
numerick<EFBFBD> argument.

>> Napi<EFBFBD>te C-x f s argumentem 20.  (C-u 2 0 C-x f).
   Pak pi<EFBFBD>te n<EFBFBD>jak<EFBFBD> text a pozorujte, jak Emacs vypl<EFBFBD>uje <EFBFBD><EFBFBD>dky po
   20 znac<EFBFBD>ch.  Pak nastavte okraj zp<EFBFBD>tky na 70 op<EFBFBD>tovn<EFBFBD>m pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m
   C-x f.

Jestli<EFBFBD>e provedete zm<EFBFBD>ny uprost<EFBFBD>ed odstavce, Auto Fill m<EFBFBD>d jej
nep<EFBFBD>eform<EFBFBD>tuje. 
Pro p<EFBFBD>eform<EFBFBD>tov<EFBFBD>n<EFBFBD> odstavce stiskn<EFBFBD>te M-q (META-q) s kurzorem uvnit<EFBFBD>
odstavce.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor do p<EFBFBD>edchoz<EFBFBD>ho odstavce a stiskn<EFBFBD>te M-q.


* VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD>
-------------

Emacs um<EFBFBD> v textu vyhled<EFBFBD>vat <EFBFBD>et<EFBFBD>zce (tj. skupiny spojen<EFBFBD>ch znak<EFBFBD> nebo
slov) sm<EFBFBD>rem vp<EFBFBD>ed nebo vzad.  Hled<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zce je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz p<EFBFBD>esunuj<EFBFBD>c<EFBFBD>
kurzor; p<EFBFBD>esune kurzor na nejbli<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> m<EFBFBD>sto, kde se tento <EFBFBD>et<EFBFBD>zec nach<EFBFBD>z<EFBFBD>.

Vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz Emacsu se li<EFBFBD><EFBFBD> od vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> v<EFBFBD>t<EFBFBD>iny
editor<EFBFBD> v tom smyslu, <EFBFBD>e je "inkrement<6E>ln<6C>".  To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>
se prov<EFBFBD>d<EFBFBD> u<EFBFBD> v okam<EFBFBD>iku, kdy zad<EFBFBD>v<EFBFBD>te vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec.

P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro zah<EFBFBD>jen<EFBFBD> hled<EFBFBD>n<EFBFBD> vp<EFBFBD>ed je C-s a pro hled<EFBFBD>n<EFBFBD> vzad C-r.
ALE POZOR!  Nezkou<EFBFBD>ejte to je<EFBFBD>t<EFBFBD>.

Kdy<EFBFBD> stisknete C-s, uvid<EFBFBD>te v echo oblasti prompt "I-search".  To v<EFBFBD>m
<EFBFBD><EFBFBD>k<EFBFBD>, <EFBFBD>e Emacs se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> ve stavu, kter<EFBFBD> se naz<EFBFBD>v<EFBFBD> inkrement<EFBFBD>ln<EFBFBD> hled<EFBFBD>n<EFBFBD>,
a <EFBFBD>ek<EFBFBD>, a<EFBFBD> mu zad<EFBFBD>te, co chcete hledat.  <RET> hled<EFBFBD>n<EFBFBD> ukon<EFBFBD><EFBFBD>.

>> Nyn<EFBFBD> zahajte hled<EFBFBD>n<EFBFBD> stiskem C-s.  POMALU, p<EFBFBD>smeno po p<EFBFBD>smenu, pi<EFBFBD>te
   slovo 'kurzor'.  Po ka<EFBFBD>d<EFBFBD>m p<EFBFBD>smenu si v<EFBFBD>imn<EFBFBD>te, co se d<EFBFBD>je s kurzorem.  
   Te<EFBFBD> jste vyhledali "kurzor" poprv<EFBFBD>.
>> Stiskn<EFBFBD>te C-s znovu, abyste nalezli dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>skyt "kurzor".
>> Nyn<EFBFBD> <EFBFBD>ty<EFBFBD>ikr<EFBFBD>t stiskn<EFBFBD>te <Delete> a pozorujte, jak se kurzor
   p<EFBFBD>esunuje.
>> Stiskn<EFBFBD>te <RET> pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> hled<EFBFBD>n<EFBFBD>.

Vid<EFBFBD>li jste, co se stalo?  Emacs se v inkrement<EFBFBD>ln<EFBFBD>m hled<EFBFBD>n<EFBFBD> pokou<EFBFBD><EFBFBD>
p<EFBFBD>ej<EFBFBD>t na dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>skyt <EFBFBD>et<EFBFBD>zce, kter<EFBFBD> jste dosud napsali.  Chcete-li
p<EFBFBD>ej<EFBFBD>t na dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>skyt 'kurzor', jednodu<EFBFBD>e stiskn<EFBFBD>te C-s znovu.
Jestli<EFBFBD>e u<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> takov<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt nen<EFBFBD>, Emacs p<EFBFBD>pne a <EFBFBD>ekne v<EFBFBD>m, <EFBFBD>e
hled<EFBFBD>n<EFBFBD> moment<EFBFBD>ln<EFBFBD> "selh<6C>v<EFBFBD>", C-g hled<EFBFBD>n<EFBFBD> ukon<EFBFBD><EFBFBD>.

POZN<EFBFBD>MKA: Na n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch syst<EFBFBD>mech stisk C-s zp<EFBFBD>sob<EFBFBD> ztuhnut<EFBFBD>
obrazovky a nevid<EFBFBD>te <EFBFBD><EFBFBD>dn<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD> v<EFBFBD>stup z Emacsu.  To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e
"vlastnost" opera<EFBFBD>n<EFBFBD>ho syst<EFBFBD>mu zvan<EFBFBD> "flow control" zachycuje C-s a
nepropust<EFBFBD> jej k Emacsu.  Pro odtuhnut<EFBFBD> obrazovky stiskn<EFBFBD>te C-q.  Pak
v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manu<EFBFBD>lu Emacsu
vyhledejte radu, jak se vypo<EFBFBD><EFBFBD>dat s touto "vlastnost<73>".

Jestli<EFBFBD>e uprost<EFBFBD>ed inkrement<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho hled<EFBFBD>n<EFBFBD> stisknete <Delete>, uvid<EFBFBD>te,
<EFBFBD>e posledn<EFBFBD> znak v hledan<EFBFBD>m <EFBFBD>et<EFBFBD>zci zmiz<EFBFBD> a hled<EFBFBD>n<EFBFBD> se vrac<EFBFBD> na posledn<EFBFBD>
m<EFBFBD>sto hled<EFBFBD>n<EFBFBD>.  P<EFBFBD>edpokl<EFBFBD>dejme nap<EFBFBD><EFBFBD>klad, <EFBFBD>e jste napsali "c", abyste
na<EFBFBD>li prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt "k".  Jestli<EFBFBD>e nyn<EFBFBD> stisknete "u", kurzor se p<EFBFBD>esune na
prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt "ku".  Te<EFBFBD> stiskn<EFBFBD>te <Delete>.  To vyma<EFBFBD>e "u" z hledan<EFBFBD>ho
<EFBFBD>et<EFBFBD>zce a kurzor se p<EFBFBD>esune zp<EFBFBD>t na prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt "k".

Jestli<EFBFBD>e uprost<EFBFBD>ed hled<EFBFBD>n<EFBFBD> stisknete CONTROL nebo META znak (s n<EFBFBD>kolika
v<EFBFBD>jimkami -- znaky, kter<EFBFBD> jsou speci<EFBFBD>ln<EFBFBD> v hled<EFBFBD>n<EFBFBD>, jako C-s a C-r),
hled<EFBFBD>n<EFBFBD> se ukon<EFBFBD><EFBFBD>.

C-s zahajuje hled<EFBFBD>n<EFBFBD>, kter<EFBFBD> hled<EFBFBD> jak<EFBFBD>koliv v<EFBFBD>skyt hledan<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce ZA
aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> pozic<EFBFBD> kurzoru.  Chcete-li n<EFBFBD>co hledat v p<EFBFBD>edch<EFBFBD>zej<EFBFBD>c<EFBFBD>m textu,
stiskn<EFBFBD>te C-r m<EFBFBD>sto C-s.  V<EFBFBD>e, co jsme <EFBFBD>ekli o C-s, plat<EFBFBD> tak<EFBFBD> o C-r
krom<EFBFBD> toho, <EFBFBD>e sm<EFBFBD>r hled<EFBFBD>n<EFBFBD> je opa<EFBFBD>n<EFBFBD>.


* V<EFBFBD>CE OKEN
-----------

Jednou z p<EFBFBD>kn<EFBFBD>ch vlastnost<EFBFBD> Emacsu je to, <EFBFBD>e m<EFBFBD><EFBFBD>e na obrazovce zobrazit
v<EFBFBD>ce oken sou<EFBFBD>asn<EFBFBD>.

>> P<EFBFBD>esu<EFBFBD>te kurzor na tento <EFBFBD><EFBFBD>dek a stiskn<EFBFBD>te C-u 0 C-l.

>> Te<EFBFBD> stiskn<EFBFBD>te C-x 2, co<EFBFBD> rozd<EFBFBD>l<EFBFBD> obrazovku na dv<EFBFBD> okna.
   Ob<EFBFBD> okna zobrazuj<EFBFBD> tento tutori<EFBFBD>l.  Kurzor z<EFBFBD>st<EFBFBD>v<EFBFBD> navrchu okna.

>> Tiskn<EFBFBD>te C-M-v pro scrollov<EFBFBD>n<EFBFBD> spodn<EFBFBD>ho okna.
   (Nem<EFBFBD>te-li skute<EFBFBD>nou kl<EFBFBD>vesu META, stiskn<EFBFBD>te ESC C-v.)

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x o ("o" jako "other") pro p<EFBFBD>esun kurzoru do doln<EFBFBD>ho okna.

>> Pou<EFBFBD>ijte C-v a M-v ve spodn<EFBFBD>m okn<EFBFBD> pro jeho scrollov<EFBFBD>n<EFBFBD>.
   Pokra<EFBFBD>ujte ve <EFBFBD>ten<EFBFBD> t<EFBFBD>chto instrukc<EFBFBD> v horn<EFBFBD>m okn<EFBFBD>.

>> Znovu stiskn<EFBFBD>te C-x o pro p<EFBFBD>esun kurzoru zp<EFBFBD>t do horn<EFBFBD>ho okna.
   Kurzor v horn<EFBFBD>m okn<EFBFBD> je p<EFBFBD>esn<EFBFBD> na m<EFBFBD>st<EFBFBD>, kde byl p<EFBFBD>vodn<EFBFBD>.

M<EFBFBD><EFBFBD>ete d<EFBFBD>le pou<EFBFBD><EFBFBD>vat C-x o pro p<EFBFBD>ep<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD> mezi okny.  Ka<EFBFBD>d<EFBFBD> okno m<EFBFBD> svoji
vlastn<EFBFBD> pozici kurzoru, ale jenom jedno okno kurzor skute<EFBFBD>n<EFBFBD> zobrazuje.
V<EFBFBD>echny obvykl<EFBFBD> edita<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy plat<EFBFBD> pro okno, ve kter<EFBFBD>m se nach<EFBFBD>z<EFBFBD>
kurzor.  Toto okno naz<EFBFBD>v<EFBFBD>me "aktivn<76> okno" ("selected window").

P<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-M-v je velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>, jestli<EFBFBD>e v jednom okn<EFBFBD> editujete text a
druh<EFBFBD> okno pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>te pouze pro p<EFBFBD>ehled.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete kurzor nech<EFBFBD>vat st<EFBFBD>le
v okn<EFBFBD>, kde editujete, a postupovat po druh<EFBFBD>m okn<EFBFBD> pomoc<EFBFBD> C-M-v.

C-M-v je p<EFBFBD><EFBFBD>kladem CONTROL-META znaku.  M<EFBFBD>te-li skute<EFBFBD>nou META kl<EFBFBD>vesu,
m<EFBFBD><EFBFBD>ete vyvolat C-M-v p<EFBFBD>idr<EFBFBD>en<EFBFBD>m obou kl<EFBFBD>ves CTRL a META p<EFBFBD>i stisku v.
Nez<EFBFBD>le<EFBFBD><EFBFBD> na tom, zda je prvn<EFBFBD> stisknuta CTRL nebo META, proto<EFBFBD>e ob<EFBFBD> tyto
kl<EFBFBD>vesy funguj<EFBFBD> jako modifik<EFBFBD>tory kl<EFBFBD>ves, kter<EFBFBD> tisknete.

Pokud nem<EFBFBD>te skute<EFBFBD>nou META kl<EFBFBD>vesu, m<EFBFBD><EFBFBD>ete m<EFBFBD>sto n<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>t ESC, na
po<EFBFBD>ad<EFBFBD> z<EFBFBD>le<EFBFBD><EFBFBD>: mus<EFBFBD>te stisknout ESC a n<EFBFBD>sledn<EFBFBD> CTRL-v; CTRL-ESC v by
nefungovalo.  To proto, <EFBFBD>e ESC je samostatn<EFBFBD> znak, nikoliv modifik<EFBFBD>tor.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 1 (v horn<EFBFBD>m okn<EFBFBD>), abyste se zbavili doln<EFBFBD>ho okna.

(Kdybyste C-x 1 stiskli v doln<EFBFBD>m okn<EFBFBD>, odstranilo by to horn<EFBFBD> okno.
Ch<EFBFBD>pejte tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz jako "ponechej pr<70>v<EFBFBD> jedno okno -- to, ve kter<65>m
zrovna jsem".)

Nemus<EFBFBD>te v obou oknech zobrazovat tent<EFBFBD><EFBFBD> buffer.  Jestli<EFBFBD>e pou<EFBFBD>ijete
C-x C-f pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> souboru v jednom z oken, druh<EFBFBD> okno se nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>.
M<EFBFBD><EFBFBD>ete vyhled<EFBFBD>vat soubory v obou oknech nez<EFBFBD>visle.

Zde je dal<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>sob, jak vyu<EFBFBD><EFBFBD>t dv<EFBFBD> okna ke zobrazen<EFBFBD> dvou r<EFBFBD>zn<EFBFBD>ch v<EFBFBD>c<EFBFBD>:

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 4 C-f n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> jm<EFBFBD>nem n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ho z va<EFBFBD>ich soubor<EFBFBD>.
   Dokon<EFBFBD>ete to pomoc<EFBFBD> <Return>.  Vid<EFBFBD>te zadan<EFBFBD> soubor v doln<EFBFBD>m okn<EFBFBD>.
   P<EFBFBD>esunul se tam i kurzor.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x o pro p<EFBFBD>esun zp<EFBFBD>t do horn<EFBFBD>ho okna a C-x 1 pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD>
   doln<EFBFBD>ho okna.


* REKURZIVN<EFBFBD> EDITA<EFBFBD>N<EFBFBD> <EFBFBD>ROVN<EFBFBD>
----------------------------

Ob<EFBFBD>as se dostanete do n<EFBFBD><EFBFBD>eho, co se naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "rekurzivn<76> edita<74>n<EFBFBD> <20>rove<76>"
("recursive editing level").  To je indikov<EFBFBD>no hranat<EFBFBD>mi z<EFBFBD>vorkami ve
stavov<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obklopuj<EFBFBD>c<EFBFBD>mi z<EFBFBD>vorky okolo jm<EFBFBD>na hlavn<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad m<EFBFBD><EFBFBD>ete vid<EFBFBD>t [(Fundamental)] m<EFBFBD>sto (Fundamental).

Abyste se dostali z rekurzivn<EFBFBD> edita<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>rovn<EFBFBD>, stiskn<EFBFBD>te ESC ESC ESC.
To je obecn<EFBFBD> "vyskakovac<61>" p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete jej pou<EFBFBD><EFBFBD>t t<EFBFBD><EFBFBD> pro odstran<EFBFBD>n<EFBFBD>
n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch oken a vysko<EFBFBD>en<EFBFBD> z minibufferu.

>> Stiskn<EFBFBD>te M-x, abyste se dostali do minibufferu; pak stiskn<EFBFBD>te
   ESC ESC ESC, abyste se z n<EFBFBD>j dostali ven.

Z rekurzivn<EFBFBD> edita<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>rovn<EFBFBD> nem<EFBFBD><EFBFBD>ete vysko<EFBFBD>it pomoc<EFBFBD> C-g.  To proto, <EFBFBD>e
C-g je vyu<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>no pro ru<EFBFBD>en<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> a argument<EFBFBD> UVNIT<EFBFBD> rekurzivn<EFBFBD>
edita<EFBFBD>n<EFBFBD> vrstvy.


* Z<EFBFBD>SK<EFBFBD>N<EFBFBD> DAL<EFBFBD><EFBFBD> N<EFBFBD>POV<EFBFBD>DY
------------------------

V tomto tutori<EFBFBD>lu jsme se pokusili poskytnout v<EFBFBD>m dostatek informac<EFBFBD>,
abyste mohli za<EFBFBD><EFBFBD>t Emacs pou<EFBFBD><EFBFBD>vat.  V Emacsu je toho tolik, <EFBFBD>e by bylo
nemo<EFBFBD>n<EFBFBD> to zde v<EFBFBD>echno objasnit.  Nicm<EFBFBD>n<EFBFBD> se o Emacsu m<EFBFBD><EFBFBD>ete nau<EFBFBD>it
v<EFBFBD>ce, proto<EFBFBD>e m<EFBFBD> mnoho u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD>ch vlastnost<EFBFBD>.  Emacs nab<EFBFBD>z<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy pro
<EFBFBD>ten<EFBFBD> dokumentace sv<EFBFBD>ch p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>.  V<EFBFBD>echny tyto "help" p<EFBFBD><EFBFBD>kazy
za<EFBFBD><EFBFBD>naj<EFBFBD> znakem CONTROL-h, kter<EFBFBD> se naz<EFBFBD>v<EFBFBD> "help znak".

Pro pou<EFBFBD>it<EFBFBD> vlastnost<EFBFBD> n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy stiskn<EFBFBD>te znak C-h a pak znak <EFBFBD><EFBFBD>kaj<EFBFBD>c<EFBFBD>,
jak<EFBFBD> druh n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy <EFBFBD><EFBFBD>d<EFBFBD>te.  Jste-li OPRAVDU ztraceni, stiskn<EFBFBD>te C-h ? a
Emacs v<EFBFBD>m sd<EFBFBD>l<EFBFBD>, jak<EFBFBD> druhy n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy v<EFBFBD>m m<EFBFBD><EFBFBD>e poskytnout.  Jestli<EFBFBD>e
jste stiskli C-h a pak jste se rozhodli, <EFBFBD>e <EFBFBD><EFBFBD>dnou n<EFBFBD>pov<EFBFBD>du nechcete,
jednodu<EFBFBD>e to zru<EFBFBD>te stiskem C-g.

(Na n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch po<EFBFBD><EFBFBD>ta<EFBFBD><EFBFBD>ch je v<EFBFBD>znam znaku C-h zm<EFBFBD>n<EFBFBD>n.  To by opravdu
nem<EFBFBD>lo b<EFBFBD>t obecn<EFBFBD>m nastaven<EFBFBD>m pro v<EFBFBD>echny u<EFBFBD>ivatele, tak<EFBFBD>e m<EFBFBD>te pr<EFBFBD>vo
st<EFBFBD><EFBFBD>ovat si syst<EFBFBD>mov<EFBFBD>mu administr<EFBFBD>torovi.  Do t<EFBFBD> doby, jestli<EFBFBD>e C-h
nezobrazuje hl<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> o n<EFBFBD>pov<EFBFBD>d<EFBFBD> v doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky, zkuste m<EFBFBD>sto
toho pou<EFBFBD><EFBFBD>vat kl<EFBFBD>vesu F1 nebo M-x help RET.)

Nejz<EFBFBD>kladn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> help p<EFBFBD><EFBFBD>kaz je C-h c.  Stiskn<EFBFBD>te C-h, znak c a kl<EFBFBD>vesov<EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz; Emacs pak zobraz<EFBFBD> velmi stru<EFBFBD>n<EFBFBD> popis p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-h c C-p.
   Hl<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> by m<EFBFBD>lo vypadat asi takto

	C-p runs the command previous-line

To v<EFBFBD>m sd<EFBFBD>luje "jm<6A>no funkce".  Jm<EFBFBD>na funkc<EFBFBD> jsou pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>na zejm<EFBFBD>na pro
konfiguraci a roz<EFBFBD>i<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu.  Ale proto<EFBFBD>e jm<EFBFBD>na funkc<EFBFBD> jsou volena
tak, aby nazna<EFBFBD>ovala, co odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz d<EFBFBD>l<EFBFBD>, mohou slou<EFBFBD>it tak<EFBFBD>
jako velmi stru<EFBFBD>n<EFBFBD> dokumentace -- dostate<EFBFBD>n<EFBFBD> k tomu, aby v<EFBFBD>m p<EFBFBD>ipomenula
p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, kter<EFBFBD> jste se ji<EFBFBD> nau<EFBFBD>ili.

V<EFBFBD>ceznakov<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy jako C-x C-s a (pokud nem<EFBFBD>te META, EDIT ani ALT
kl<EFBFBD>vesu) <ESC>v jsou po C-h c povoleny tak<EFBFBD>.

K z<EFBFBD>sk<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>ce informac<EFBFBD> o p<EFBFBD><EFBFBD>kazu m<EFBFBD>sto C-h c pou<EFBFBD>ijte C-h k.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-h k C-p.

To zobraz<EFBFBD> dokumentaci k funkci a jej<EFBFBD> jm<EFBFBD>no v emacsov<EFBFBD>m okn<EFBFBD>.  A<EFBFBD>
v<EFBFBD>stup p<EFBFBD>e<EFBFBD>tete, stiskn<EFBFBD>te C-x 1, abyste se textu n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy zbavili.
Nemus<EFBFBD>te to d<EFBFBD>lat hned.  M<EFBFBD><EFBFBD>ete chv<EFBFBD>li editovat a nahl<EFBFBD><EFBFBD>et do textu
n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy a teprve pak stisknout C-x 1.

Zde jsou dal<EFBFBD><EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> C-h volby:

   C-h f	Popis funkce.  Zad<EFBFBD>v<EFBFBD>te jm<EFBFBD>no funkce.

>> Zkuste napsat C-h f previous-line<Return>.
   To vyp<EFBFBD><EFBFBD>e ve<EFBFBD>ker<EFBFBD> informace, kter<EFBFBD> Emacs m<EFBFBD> o funkci implementuj<EFBFBD>c<EFBFBD>
   p<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-p.

Podobn<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz C-h v zobraz<EFBFBD> dokumentaci prom<EFBFBD>nn<EFBFBD>, jej<EFBFBD><EFBFBD> hodnotu
m<EFBFBD><EFBFBD>ete nastavit a zm<EFBFBD>nit t<EFBFBD>m chov<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu.  Jm<EFBFBD>no prom<EFBFBD>nn<EFBFBD> zad<EFBFBD>te, a<EFBFBD>
se na n<EFBFBD> Emacs zept<EFBFBD>.

   C-h a	P<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD> apropos.  Zadejte kl<EFBFBD><EFBFBD>ov<EFBFBD> slovo a Emacs vyp<EFBFBD><EFBFBD>e
		v<EFBFBD>echny p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, jejich<EFBFBD> jm<EFBFBD>na obsahuj<EFBFBD> toto kl<EFBFBD><EFBFBD>ov<EFBFBD>
		slovo.  V<EFBFBD>echny tyto p<EFBFBD><EFBFBD>kazy mohou b<EFBFBD>t vyvol<EFBFBD>ny pomoc<EFBFBD>
		META-x.  Pro n<EFBFBD>kter<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD> apropos vyp<EFBFBD><EFBFBD>e
		tak<EFBFBD> jedno nebo dvouznakov<EFBFBD> sekvence, kter<EFBFBD> prov<EFBFBD>d<EFBFBD>j<EFBFBD>
		tent<EFBFBD><EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.

>> Napi<EFBFBD>te C-h a file<Return>.

To zobraz<EFBFBD> v druh<EFBFBD>m okn<EFBFBD> seznam v<EFBFBD>ech M-x p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> obsahuj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch "file" ve
sv<EFBFBD>m n<EFBFBD>zvu.  Znakov<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy jako C-x C-f uvid<EFBFBD>te vypsan<EFBFBD> vedle
odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch jmen p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> jako find-file.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-M-v pro posun okna s n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dou.  Prove<EFBFBD>te to n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t.

>> Stiskn<EFBFBD>te C-x 1 pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> okna s n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dou.

   C-h i	<EFBFBD>ten<EFBFBD> on-line manu<EFBFBD>l<EFBFBD> (t<EFBFBD><EFBFBD> Info).  Tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz
		v<EFBFBD>s p<EFBFBD>epne do speci<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho bufferu s n<EFBFBD>zvem `*info*',
		ve kter<EFBFBD>m m<EFBFBD><EFBFBD>ete <EFBFBD><EFBFBD>st on-line manu<EFBFBD>ly pro bal<EFBFBD>ky
		nainstalovan<EFBFBD> na va<EFBFBD>em syst<EFBFBD>mu.  Pokud stisknete
		m emacs <Return> m<EFBFBD><EFBFBD>ete si nap<EFBFBD><EFBFBD>klad p<EFBFBD>e<EFBFBD><EFBFBD>st manu<EFBFBD>l
		k Emacsu.  Pokud jste dosud nikdy nepou<EFBFBD><EFBFBD>vali Info,
		stiskn<EFBFBD>te ? a Emacs v<EFBFBD>m p<EFBFBD>edstav<EFBFBD> hlavn<EFBFBD> mo<EFBFBD>nosti
		m<EFBFBD>du pro Info.  A<EFBFBD> si tyto mo<EFBFBD>nosti prostudujete,
		m<EFBFBD>li byste pou<EFBFBD><EFBFBD>vat Info manu<EFBFBD>l Emacsu jako svoji
		prim<EFBFBD>rn<EFBFBD> dokumentaci.


* Z<EFBFBD>V<EFBFBD>R
-------

Nezapome<EFBFBD>te, Emacs ukon<EFBFBD><EFBFBD>te proveden<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu C-x C-c.  Pro do<EFBFBD>asn<EFBFBD>
odskok do shellu, ze kter<EFBFBD>ho se do Emacsu m<EFBFBD><EFBFBD>ete op<EFBFBD>t vr<EFBFBD>tit,
pou<EFBFBD>ijte C-z.

Z<EFBFBD>m<EFBFBD>rem tohoto tutori<EFBFBD>lu je b<EFBFBD>t srozumiteln<EFBFBD> v<EFBFBD>em nov<EFBFBD>m u<EFBFBD>ivatel<EFBFBD>m, tak<EFBFBD>e
naraz<EFBFBD>te-li na n<EFBFBD>co nejasn<EFBFBD>ho, tak neusedejte a nekla<EFBFBD>te to za vinu sob<EFBFBD>
-- st<EFBFBD><EFBFBD>ujte si!


KOP<EFBFBD>ROV<EFBFBD>N<EFBFBD>
----------

Tento tutori<EFBFBD>l vych<EFBFBD>z<EFBFBD> z dlouh<EFBFBD> <EFBFBD>ady emacsov<EFBFBD>ch tutori<EFBFBD>l<EFBFBD> zah<EFBFBD>jen<EFBFBD>
tutori<EFBFBD>lem napsan<EFBFBD>m Stuartem Cracraftem pro p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> Emacs.

Tato verze tutori<EFBFBD>lu je, podobn<EFBFBD> jako GNU Emacs, chr<EFBFBD>n<EFBFBD>na copyrightem a
je <EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>ena se svolen<EFBFBD>m distribuovat kopie za jist<EFBFBD>ch podm<EFBFBD>nek:

Copyright (c) 1985, 1996 Free Software Foundation

   Ka<EFBFBD>d<EFBFBD>mu je zaru<EFBFBD>eno pr<EFBFBD>vo vytv<EFBFBD><EFBFBD>et a distribuovat p<EFBFBD>esn<EFBFBD> kopie tohoto
   dokumentu tak, jak jej obdr<EFBFBD>el, na jak<EFBFBD>mkoliv m<EFBFBD>diu, s t<EFBFBD>m, <EFBFBD>e bude
   zachov<EFBFBD>na tato pozn<EFBFBD>mka o autorstv<EFBFBD> a pozn<EFBFBD>mka o svolen<EFBFBD> a <EFBFBD>e
   distributor zaru<EFBFBD>uje p<EFBFBD><EFBFBD>jemci pr<EFBFBD>vo na dal<EFBFBD><EFBFBD> redistribuci povolenou
   touto pozn<EFBFBD>mkou.

   Je zaru<EFBFBD>eno pr<EFBFBD>vo distribuovat modifikovan<EFBFBD> verze tohoto dokumentu
   nebo jeho <EFBFBD><EFBFBD>st<EFBFBD> pod v<EFBFBD><EFBFBD>e uveden<EFBFBD>mi podm<EFBFBD>nkami za p<EFBFBD>edpokladu, <EFBFBD>e
   obsahuje jasn<EFBFBD> pozn<EFBFBD>mky uv<EFBFBD>d<EFBFBD>j<EFBFBD>c<EFBFBD>, kdo provedl posledn<EFBFBD> modifikace.

Podm<EFBFBD>nky pro kop<EFBFBD>rov<EFBFBD>n<EFBFBD> Emacsu samotn<EFBFBD>ho jsou slo<EFBFBD>it<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>, av<EFBFBD>ak ve
stejn<EFBFBD>m duchu.  P<EFBFBD>e<EFBFBD>t<EFBFBD>te si pros<EFBFBD>m soubor COPYING a pak p<EFBFBD>ed<EFBFBD>vejte kopie
GNU Emacsu sv<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>tel<EFBFBD>m.  Pom<EFBFBD>hejte pot<EFBFBD>rat softwarovou obstrukci
("vlastnictv<74>") pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m, psan<EFBFBD>m a sd<EFBFBD>len<EFBFBD>m free softwaru!

;;; Local Variables:
;;; coding: iso-latin-2
;;; End: